Kateřina Perknerová: Cestu pro hnutí ANO vykolíkuje koalice
Vláda na svém posledním zasedání udělala definitivní tečku za projektem Dunaj-Odra-Labe, vysněným to vodním dílem prezidenta Miloše Zemana. I to potvrzuje, že současná hradní éra se uzavírá. Atmosféra v zemi se pomalu mění. Také hnutí ANO musí přezbrojovat nejen po Babišově prohře v prezidentských volbách, odchodu jeho nejbližších spolupracovníků, ale též po rezignaci svého místopředsedy a kritika šéfova politického stylu Ivo Vondráka.
Je důležité, jakým směrem se největší opoziční subjekt vydá. Musí se vejít do mantinelů, které narýsuje vláda. A to je zásadní problém současného rozložení sil.
Čtěte také
Ministr financí Zbyněk Stanjura rád používá příměr ze školy, neboť podle něj i žák prvního stupně chápe, že nelze zároveň nezvyšovat daně, nekrátit výdaje a snižovat schodek. Mají v tom ale takto jasno všechny koaliční strany? Jakmile se objeví náznak, že by se v rámci úspor mohlo sáhnout na rodičovský příspěvek nebo čerstvě zavedený pětisetkorunový bonus pro matky v důchodu, je oheň na lidovecké střeše. Přitom druhá zmíněná záležitost si každoročně vyžádá 19 miliard korun ze státní kasy.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tvrdí, že poslední okno příležitosti, jak stlačit nejen běžný, ale hlavně strukturální deficit, se otevře při přípravě rozpočtu na příští rok.
Rezervy domácností
Čtěte také
Stanjura počítá se škrty ve výši 70 miliard korun, avšak to je proklatě málo na krocení tempa zadlužování, které je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Pouhá obsluha státního dluhu vychází právě na 70 miliard, zatímco v letech hojnosti to bylo skoro o polovinu méně. Národní ekonomická rada vlády připravila seznam opatření, z nichž by kabinet měl namíchat účinný koktejl.
Zbyněk Stanjura míní, že musí jít o mix úspor a vyšších příjmů do státní kasy. Jenže už tak často nedodává, že například únosné zvýšení daně z nemovitosti by přineslo maximálně 12 miliard a ještě by se musel změnit zákon o rozpočtovém určení daní, aby z toho měl něco i erár, nejenom města a obce.
Ještě méně by vyneslo propuštění několika stovek státních úředníků z celkového počtu 80 tisíc. Příliš se neušetří ani na zrušení příspěvku ke stavebnímu spoření a těžko odhadnout, kolik peněz přiteče z tzv. válečné daně z neočekávaných zisků.
Čtěte také
Jediným skutečně znatelným zářezem představujícím sto miliard korun ročně by bylo zvýšení daně z příjmu fyzických osob na původní úroveň. Jenže k němu se občanští demokraté nechystají. A tomuto kroku nefandí hnutí ANO ani SPD, která na podzim roku 2020 společně s ODS prohlasovala dramatické snížení zaměstnanecké berně.
Přestože Andrej Babiš neustále tvrdí, že to bylo správné rozhodnutí, neboť lidem zůstává v portmonkách víc peněz, Index finančního zdraví Čechů hovoří jinak. „Se svým současným příjmem vyjde s obtížemi 57 procent obyvatel. Je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokáží tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny,“ říká Monika Hrubá z České spořitelny, která se na průzkumu podílí společně s Akademií věd a portálem Evropa v datech.
A všem těmto lidem bude muset pětikoalice sdělit, že se budou muset uskromnit ještě víc, aby jejich děti a vnuci dostali vůbec nějakou penzi, měli bezplatné školství, dostupnou zdravotní a sociální péči. Najde-li k tomu odvahu, hnutí ANO zaujme bojovou pozici nalevo a do voleb půjde s kritikou a sliby, o nichž se sociální demokracii ani nesnilo. Bude-li Fialova sestava váhat a s veřejnými financemi nepohne, ANO se zařadí spíš do středu s občasnou kritikou zprava. Není zkrátka na Andreji Babišovi a jeho lidech, kudy se vydá. Cestu jim vytyčí vládní politici.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
