Petr Šabata: Na slíbenou výstavbu škol nemá vláda v návrhu rozpočtu ani korunu
Když už se premiér Petr Fiala (ODS) pustil do předběžného hodnocení své vlády, je na místě podívat se na dva aktuální úkoly u jedné z priorit: vzdělávání. Vedle nablýskané prezentace výsledků, tedy úplně nebo víc než z poloviny splněných celkem 93 procent programu, tu máme taky slíbené miliardy na výstavbu škol a opakovaně – financování nepedagogických pracovníků.
Ve svém programu má kabinet větu: „Zajistíme investice do výstavby a rekonstrukce vzdělávací infrastruktury, i s maximálním využitím evropských fondů.“ Jenže z velkolepých plánů je aktuálně nula.
Čtěte také
Vláda si původně plánovala půjčit takřka 140 evropských miliard na různé projekty od dostupného bydlení až právě po investice do výstavby škol.
Jenže půjčku vloni výrazně omezila a ze 45 miliard pro školství zbyl rázem jen příslib, že se peníze seženou jinde. „U financování reforem a infrastruktury ve školství jsme nakonec dospěli ke shodě, že místo půjčky od EU využijeme jiné zdroje ve stejném celkovém objemu,“ slíbil vloni v srpnu ministr školství Mikuláš Bek.
Peníze na výstavbu? Ale až v roce 2026
Ovšem v návrhu rozpočtu na příští rok nejsou nejen „zdroje ve stejném objemu“, ale není tam nic. A týž ministr školství nyní slibuje, že na výstavbu a rekonstrukce mateřských, základních i středních škol půjdou miliardy – ale až v roce 2026, tedy po skončení mandátu Fialovy vlády.
Čtěte také
Sportovní svět by jeho slova komentoval: Tak určitě.
Vloni na podzim stávkovaly tři čtvrtiny škol také kvůli nejasnostem, kde se vezmou peníze na platy školníků, kuchařek, hospodářek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků. Teď si vláda koleduje, že se kvůli nefér přístupu ke stejnému problému stávka zopakuje příští rok po prázdninách – tedy pár dní před volbami do Sněmovny.
Financování nepedagogických pracovníků by mělo od 1. září 2025 přejít ze škol na zřizovatele, tedy na obce a kraje. V rozpočtu na to ale nedostaly peníze a vláda slibuje, že je doručí změnou rozpočtového určení daní právě ve prospěch zřizovatelů.
A co ty peníze na školníky?
Nechme teď stranou, že státní rozpočet by měl pracovat jen s financemi, které zajišťuje už schválené legislativa – rozpočet je přitom ve třetím finálním čtení ve Sněmovně teď v úterý, kdežto potřebnou legislativu teprve začnou poslanci podle Beka projednávat ve čtvrtek.
Čtěte také
Nikdo zatím také neřekl, odkud se ty miliardy na obce přesunou, navíc ve dvou třetinách rozpočtového roku...
Hlavní problém se ale rýsuje jinde. Ministerstvo školství od počátku pracuje s částkou 10 miliard pro zřizovatele na mzdy nepedagogických pracovníků. Ministr Bek ve Sněmovně naznačil, že bude potřeba ještě o něco více, obce by si přály aspoň 11 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale tuto částku nepotvrdil ani náhodou a podle propočtů ekonoma a poradce prezidenta Davida Marka by měly stačit tři miliardy.
Představy se tedy liší o hodně, do letošního rozpočtu se na jaře přidávaly čtyři miliardy na financování provozních pracovníků škol – a předcházely tomu měsíce nedůstojného handrkování a vládního mlžení a nakonec se i kvůli tomu stávkovalo.
Tento přístup státu ke školám i obcím a krajům je velmi neseriózní.
Na sto procent, nikoli jen na Fialových 93.
Autor je šéfredaktor deníku Právo a Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
