Karel Hvížďala: Válka a imperiální arogance Rusů
Hned po útoku na Ukrajinu, 24. února 2022, podporovalo Putinovo rozhodnutí zahájit tzv. speciální operaci proti Ukrajině 68 procent dotázaných občanů Ruska. 53 procent bylo přesvědčeno, že tento zásah bude úspěšný. Ti, co předpokládali vítězství, měli informace pouze ze státní televize, neměli přístup k internetu a byli většinou v penzi. Třetina ve vítězství nevěřila.
To jsou čísla, která uvedl ředitel nezávislé ruské agentury Levada Center Lev Gudkov v německém magazínu Der Spiegel. Čísla podle něj ukazují, že se většina občanů Ruska zajímá výhradně o situaci na bojištích, hlavně o prohry v Kyjevě a Charkově.
Čtěte také
Lidé jsou překvapeni chaotickým velením, nekompetentností a taky z toho, že jim bylo léta zdůrazňováno, že jejich armáda je nejlepší, nejsilnější a má k dispozici nejmodernější zbraně na světě. Tento mýtus podle Levady padl. O masakrech na Ukrajině se skoro vůbec nehovoří. Jen asi 2 procenta dotázaných o nich ví. A jen 10 procent občanů má pocit viny.
Gudkov doslova hovoří o amorálnosti a imperiální aroganci občanů Ruska, i když – hned dodává – válku nechtějí, ale jsou pasivní a bojí se konfliktu se státem. Většina občanů se se státem identifikuje a je zvyklá odpovědnost za svůj život i osud delegovat na cara či prezidenta. To má za následek, že snadno převezmou státní rétoriku, která pracuje se starými frázemi o vlasti a obraně proti fašismu, které jsou pevně uhnízděné v hlavách starších generací. Putinova propaganda je jen aktivovala.
Jsem připraven!
Nálady v Rusku ovlivňuje i tvrdá cenzura: platformy Facebook či Twitter jsou zablokovány a počet těch, kteří se k nim umí připojit přes jiné systémy, byl na počátku války jen 6 až 8 procent, nyní je to již 23 procent převážně mladých lidí z velkých měst.
Čtěte také
Podle toho taky různé věkové kategorie mají k válce různý vztah: mezi 18 až 24letými podporuje válku 59 procent dotázaných a 34 procent je proti. 79 procent penzistů válku podporuje a jen 10 procent je proti. Ale zároveň 65 procent je pro ukončení války, jen 10 procent chce ve válčení pokračovat.
Tato čísla podle ředitele Levady jasně ukazují na dvojité myšlení: Na jedné straně se lidé identifikují se státem, ale na druhé straně mají strach o svůj život. Je tomu tak i proto, že cíle této války nejsou lidem jasné, protože se mění: Nejprve se bojovalo proti fašistům a nyní se bojuje proti NATO.
Tento fakt mění i vztah k Putinovi, a to zvláště u mladých lidí, kterým je 24 až 30 let, ale přesto nejsou ochotni připustit, že jsou za tuto válku spoluodpovědní. A 50 procent z nich, když je dotázáno, jestli jsou ochotni bojovat za vlast, když to bude nutné, odpovídá jasně: „Je mi jedno, jestli moje země má pravdu nebo ne, bojovat jsem připraven!“
66 procent dotázaných se domnívá, že Putin lže, když hovoří o částečné mobilizaci: Lidé mají strach, že se válečný konflikt promění v totální válku, přesto velká část Rusů věří, že Putin zvýšil pošlapanou autoritu Ruska na světovém jevišti a vrátil ji bývalou prestiž.
Na otázku, co se musí stát, aby se situace v Rusku změnila, odpověděl Lev Gudkov jednoznačně: Změnu může přinést jen vojenská prohra.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.