Libor Dvořák: Jak se bude měnit ruská a ukrajinská taktika a strategie

4. leden 2023

Konflikt na Ukrajině vstoupil touto nedělí už do druhého kalendářního roku. Proslulá britská rozhlasová stanice BBC se proto otázala několika světových vojenských analytiků, jak se podle jejich názoru budou vyvíjet události na ukrajinských bojištích v tomto roce. Nezačne se nakonec přece jen jednat? Anebo se válka protáhne nejméně ještě do příštího roku?

Většina dotazovaných se uchyluje k velmi názorným historickým paralelám. Britský historik a politolog Michael Clark kupříkladu upozorňuje na fakt, že když se někdo rozhodne vtrhnout do sousední země v jakémkoli bodě obrovitých eurasijských stepí, je nakonec odsouzen k tomu, aby v nich přezimoval.

Čtěte také

Ve stepích museli manévrovat jak Napoleon, tak Hitler a Stalin. Teď tedy totéž čeká i oba účastníky této války. Očekávejme tedy jarní ruskou ofenzívu a pokud se Rusům nepodaří na bojišti získat vrch, není tu jiná možnost, než aby válka pokračovala. Putin dal na srozuměnou, že ustoupit nehodlá, kdežto Ukrajinci se netají tím, že budou bojovat o každou píď svého území.

Podle známého ruského analytika Andreje Piontkovského, působícího už dlouhá léta ve Washingtonu, Ukrajina svou územní celistvost obnoví už během letošního jara.

Putinovy osudové omyly

Pro tento vývoj svědčí dva faktory: Především je tu v moderní válečné historii bezprecedentní motivace, odhodlání a statečnost ukrajinských vojáků i drtivé většiny občanů země. A zadruhé je třeba si uvědomit, že Západ po dlouhých letech snah uchlácholit orientálního diktátora konečně dospěl, pochopil a uvědomil si rozsah výzvy, na niž narazil.

Čtěte také

Velmi lapidárně to vše shrnul generální tajemník NATO Stoltenberg: „My tu platíme penězi, kdežto Ukrajinci krví. Pokud autoritářské režimy pochopí, že násilí přináší plody, zaplatíme ještě víc a svět najednou bude pro všechny podstatně nebezpečnější.“ Stoltenbergova slova jsou velmi srozumitelná a plná obav, takže je otázka, kam na svůj optimismus chodí Andrej Piontkovskij.

Další, kdo se k perspektivě ukrajinského konfliktu vyslovuje, je britská odbornice Barbara Zanchettová. Podle té Putin předem počítal s mnohem pasivnějším ukrajinským vnímáním nominálně mocnějšího souseda a také s tím, že evropské státy do války nezasáhnou jinak než pobouřenými prohlášeními.

Čtěte také

Tyto Putinovy osudové omyly vedou k tomu, že obě země zabředly do vleklé konfrontace, jejíž konec a pozitivní vyústění rozhodně nejsou na dohled. Druhá polovina zimy bude těžká a ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu budou pokračovat, aby zlomily zatím nezdolného ducha želbohu už teď unaveného a zesláblého ukrajinského obyvatelstva. Ukrajinci si ale budou stát na svém a válka bude pokračovat.

Libor Dvořák

Na druhé straně je pravdou, že hmotné i lidské ztráty by mohly ruské politické elity rozpoltit a podporu války oslabit. Ostatně minulé války, jejichž rozhodujícím faktorem byly fatální omyly politického vedení (třeba amerického v případě Vietnamu či sovětského v případě Afghánistánu) dopadaly právě takto: mýlící se potentáti byli nuceni z konfliktů vycouvat, často doslova za každou cenu. Což bychom jistě ze srdce přáli i Ukrajině.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.