Libor Dvořák: Jak skončí válka
Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, ještě zřejmě nedosáhla bodu zlomu, ale už jak na domácí půdě, tak i ve světě stále častěji zní otázka: Podaří se agresorské zemi uniknout osudu Sovětského svazu, pro který stejně nezodpovědný výpad proti sousední zemi nakonec znamenal zkázu celé největší země světa?
Nakolik je za tento vpád zodpovědný samotný Putin, ale i do jaké míry jeho zrodu napomohly příslovečné ruské „imperiální resentimenty“, či dokonce role samotného Západu? Odpovědi na tyto otázky nepatří k právě jednoduchým.
Čtěte také
Zatímco o neblaze hybatelské úloze Vladimira Putina v celé tragédii není nejmenších pochyb, o tom, že speciálně toto téma je skoro nudné, i o několika dalších přímo či nepřímo souvisejících se to rozhodně říct nedá. Jak připomíná třeba petrohradský amerikanista a historik Ivan Kurilla, velmi podstatným celonárodním fenoménem je ruské imperiální povědomí, které si jaksi nedokáže uvědomit, že éra koloniálních říší už dávno skončila.
Kurilla samozřejmě připouští, že velkošovinistické resentimenty tu fungují a nějaký čas ještě fungovat budou, ale podle něj to rozhodně není tak vážné, jak by se leckomu mohlo zdát – i když Putin osobně dělá všechno pro to, aby jeskynní ruské bažení po stále nových a nových územích v hlavách lidí trvale klíčilo.
A to se při pohledu na trvale vysokou hladinu Putinovy obliby v národě zřejmě daří – a je otázka, jestli profesor Kurilla míru ruských všelidových velmocenských a světovládných snů nepodceňuje.
Nadějné vyhlídky?
Na druhé straně bychom však měli brát v potaz názor tohoto vědce na úlohu Západu v celé krizi. Mnoho ruských, a to i zcela liberálních, analytiků a odborníků se domnívá, že svůj podíl viny na celé krizi nese i západní svět.
Čtěte také
Ne snad, že by třeba NATO svým postupem východním směrem Rusko nějak ohrožovalo, ale rozšiřováním do střední a východní Evropy muselo paranoidně zjitřený a v jiných kategoriích uvažující Putinův mozek poplašit a jeho nositele inspirovat ke kroku tak neblahému. To prosím není omluva pro ruského diktátora, jen vysvětlení jistých souvislostí.
I když jsme již úvodem konstatovali, že válka zřejmě ještě ani nekulminovala, stále častěji se ozývají úvahy, co bude po ní. Jejich autoři přitom zcela přirozeně uvažují v intencích přinejmenším politického odchodu Vladimira Putina. Když byl Volodymyr Zelenskyj před pár dny dotázán, jestli by Putinův, dejme tomu, pád z okna nebo smrtelné nachlazení znamenaly okamžitý konec války, odpověď se dostavila ihned: „Samozřejmě!“
Epizody se chopil známý nezávislý moskevský novinář Andrej Kolesnikov: celou tuto zatím hypotetickou konstrukci podpořil a navíc vyjádřil názor, že není nutné se obávat nevyhnutelného příchodu nacionalistických kreatur typu Jevgenije Prigožina či Ramzana Kadyrova.
Kolesnikov se naopak domnívá, že by se zopakoval vývoj po Stalinově smrti a že by se po souboji několika mocenských klik vytvořil režim sice ne svobodomyslný, ale rozhodně podstatně liberálnější než ten Putinův. A to by, řečeno s klasikem, byly docela nadějné vyhlídky. Uvidíme…
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
