Karel Hvížďala: Proč lidé nevěří politikům?
Protože politici jsou čím dál častěji jen špatnými herci umělých marketingových rolí. Protože někteří stále něco předstírají. Protože zneužívání dotací, zaklekávání konkurenčních firem a korupční aféry na ně stále častěji prozrazují, že osobní zájmy upřednostňují před zájmy občanů a státu.
A činí tak přesto, že už staří Řekové ústy svých filozofů zdůrazňovali, že morálka je absolutní, nebo není žádná. A že není rozdíl mezi veřejnou a soukromou morálkou. Pokud byl skutek nespravedlivý, neměl být nikdy vykonán.
Čtěte také
Říkali: „Prostý řemeslník věnující se své práci na agoře v Athénách, senátor či námořní velitel řídící flotilu galér, nebo učitel, ti všichni jsou podřízeni týmž neúprosným morálním zákonům.“
A to věděli už pět století před naším letopočtem, stejně jako staří Hebrejci, kteří svůj lid podřídili univerzálnímu Jahvemu – a tím demokratizovali etiku, jak řekl Filon Alexandrijský někdy na počátku našeho letopočtu.
Podle nich musel být filozof a politik dobrým člověkem, pro nějž je hledání ctnosti nikoliv abstraktní ideou, ale praktickou náplní každodenního života.
Stádní šílenství
Musel mít odvahu postavit se za svá rozhodnutí za každé situace a žít s jejich dopady. Filozof i politik musel a musí mít odvahu obětovat vše, včetně svobody či samotného života. Proto je dodnes nejen u nás stále citován Václav Havel, který měl odvahu se o to pokusit před rokem 1989.
Čtěte také
A to, na co dnes hudrujeme a co prožíváme, není v dějinách výjimečné: už třeba reformace, která snila o tom, že přinese Evropě nového ducha křesťanství, přinesla v důsledku bezpříkladné barbarství náboženských válek a tiskařský lis už tehdy šířil místo vzdělání nesnášenlivost.
Já vím, dnes, kdy zuří války, násilí a světu vládnou peníze a tyranské ideologie, kterými lze podpořit jakoukoliv zrůdnost a vše je relativizováno, taková připomínka nikomu nepomůže. Ale přesto, právě za této situace se přemýšlivý člověk vždy ptal a ptá: Jak zůstat v dobách stádního šílenství věrný sám sobě, jak si udržet svou duševní a morální nezávislost?
Čtěte také
A vždy došel k jediné odpovědi: Začni hledat chyby nejprve u sebe. Jen ten, kdo to dokáže a zahlédne sám sebe v nezkreslené podobě, uvidí i pravdivě svět, ve kterém žije. A pochopí, že důležitější než cíl je cesta.
Že závažnější než pravda je hledání pravdy. Že i v dobách kladiva na čarodějnice, kdy inkvizice upalovala tisíce lidí, se ani na okamžik nedala zmást pronikavost myšlení lidí, jako byl Erasmus, Montaigne či Castellia, na které dodnes proto vzpomínáme. Zle je teprve tehdy, když ztratíme naději, která je vždy pouze v nás.
Jen důvěra dostatečného počtu lidí, kteří důvěřují sami sobě a nedelegují odpovědnost za sebe na stát, může donutit politiky a oligarchy, aby nehráli falešné hry a byli sami sebou.
Dnešní situace je pro ně pohodlnější, a proto nepodporují vznik střední třídy a jsou tak vehementně proti občanské společnosti a nevládním organizacím.
Autor je publicista
Související
-
Do Československa se pašovala díla zakázaných autorů. Estébáci se tak snažili infiltrovat, říká badatel
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
-
Takový punc jinakosti. Příběh signatářky Charty 77, novinářky, filozofky a političky Dani Horákové
V roce 1971 začala Daňa Horáková ve svém bytě v Pařížské ulici pořádat debatní salony na různá akademická témata, šlo o jeden z prvních pookupačních bytových seminářů.
-
Marx, Stalin, Trockij. Politolog vysvětluje vztek komunistů i jejich touhu po revoluci
Máte rádi Sovětský svaz? Odpověď ano: dva body. Odpověď ne: dva roky. Vousatý rudý humor, ale kde se komunismus vlastně vzal?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.