Ivan Štern: Dluhové brzdy a demokracie

Místo toho byly odkláněny do pro tyto účely zřízené Konsolidační banky, později proměněné v Konsolidační agenturu. Teprve v roce 2007, kdy byla agentura zrušena, její saldo zatížilo státní rozpočet dodatečným dluhem ve výši bezmála 500 miliard korun. Podobně hodlá stát zadlužovat i současná vláda — významnou část uskutečněných dluhů díky novele po klausovsku do účetnictví státního rozpočtu nepromítne.

Čtěte také

Středula: Deficit rozpočtu je neakceptovatelný, je nutné sáhnout do daní. A zvýšit minimální mzdu

Nedbat dluhu státního rozpočtu, ať už skrytého nebo otevřeného, je nebezpečnou hrou s důsažností značně překračující účetní rozměry, na něž upozorňují ekonomové. Rozpoznala to už v roce 2004 Angela Merkelová, tehdy ještě jako představitelka opozice, a zažalovala socialistickou vládu Gerharda Schrödera u ústavního soudu pro notorické zadlužování státních financí. Obávala se, že přemíra zadluženosti ohrožuje samu podstatu ústavnosti a demokracie. Státní rozpočet — základní materiální nástroj svrchované vládní politiky — se předlužením dostává, stejně jako samotná politika, pod vliv politiky věřitelů. Demokracie tím dostává na frak. Ústavní soud v roce 2007 zavázal německou vládu, aby cestou dluhových brzd dostala státní rozpočet v příštích letech do rovnovážného stavu.

Dluhové brzdy jako záchrana veřejných financí

Názornou ukázku předvedlo v roce 2009 předlužené Řecko. Nikdo mu kvůli jeho finanční nedůvěryhodnosti nehodlal půjčit. Ocitlo se nejen ve vleku věřitelů, ale hrozba státního bankrotu ohrožovala i řeckou demokracii. Olympským bohům mohli tehdy Řekové děkovat, že už byli součástí eurozóny. Státy eurozóny je — byť za velmi bolestivých opatření — nenechaly padnout, ale solidárně, i finančně, umožnily postupné uzdravování země.

Čtěte také

iROZHLAS

Sněmovna má prezidentovo veto rozpočtové novely řešit za měsíc. Chce ji stihnout prosadit

Dluhové brzdy, tedy nepřekročitelné finanční limity v rozpočtu, nakonec umožnily, aby se Německo počínaje rokem 2015 mohlo vykazovat vyrovnaným rozpočtem. Stejně tak pomohly postavit na nohy řecké státní finance a zachránily hrozící rozpad evropského bankovního systému. Staly se inspirací pro Evropskou unii jako celek a základním nástrojem, který Unie doporučuje členským státům, pokud mají zájem na zdravých veřejných financích. To je také důvod, proč u nás vznikl zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Jeho prezidentem vetovaná novela však spíše odpovídá potměšilým rozpočtovým trikům Václava Klause. Pokud sněmovna prezidentovo veto přehlasuje, inspirace Angelou Merkelovou z roku 2004 by byla více než namístě.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost.