Středula: Deficit rozpočtu je neakceptovatelný, je nutné sáhnout do daní. A zvýšit minimální mzdu
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že schodek rozpočtu na příští rok bude významně pod 400 miliardami korun. Babiš obhajuje schodek i tím, že strukturálně nepřekročí 2,9 procenta HDP. Letos to byla 2,4 desetiny procenta. „Podle našeho soudu je deficit naprosto neakceptovatelný. Není možné v tomto dále pokračovat. Je nutné sáhnout do daní, je nutné daně řešit,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Byl by z vašeho pohledu, z pohledu odborů, problém schodek někde mezi 310 a 400 miliardami korun problém?
Já mám ten problém, že mám poměrně dlouhou paměť, speciálně co se týká debat o státním rozpočtu. A není tomu bohužel dlouho, kdy jsme se bavili spolu s vládami o deficitech 30 až 40 miliard a tehdy zpravidla bylo řečeno, že zadlužíme své děti a podobné povídačky kolem toho.
Čtěte také
Dnes se bavíme o desetinásobcích a nechceme řešit důvod, proč to vzniklo. A důvod v žádném případě není na výdajové stránce. Problém je na příjmové stránce státního rozpočtu, protože předchozí vlády hluboce podsekly příjmovou stránku státního rozpočtu a z toho máme deficit.
Podle našeho soudu je tento deficit naprosto neakceptovatelný. Není možné v tomto dále pokračovat. Je nutné sáhnout do daní. Je nutné daně řešit, protože zatím je to tak, že tím, kdo platí primárně daně a státní rozpočet, je zaměstnanec. Všichni ostatní mají možnost se tomu jakýmkoliv způsobem vyhnout.
Kdyby vláda představila finální návrh, který půjde do Sněmovny koncem srpna, budete mít prostor na to reagovat a připomínkovat? Nebo ho máte už teď?
Tady dochází k dalšímu pokračování porušování rozpočtových pravidel. V tom smyslu, že návrh rozpočtu byl zpravidla předkládána několik desítek let na konci června, to byl hrubý návrh rozpočtu, a potom se „pouze“ čekalo na to, jakým způsobem bude vypadat červencová predikce, to znamená ta, která se zveřejnila v srpnu.
Čtěte také
Přestože my jsme těmi, kteří kritizují tento princip od samotného počátku, kdy vznikl, tak dnes vláda nepředkládá nic, až v poslední časový úsek, to znamená na konci srpna o půlnoci, se zveřejní návrh rozpočtu. Ale potom už není prakticky žádný prostor pro jakoukoliv debatu.
Z pohledu daňového poplatníka, ať už je v jakékoliv pozici, je to zcela neakceptovatelné, protože státní rozpočet je nejdůležitější zákon roku a určuje, co bude, nebude, zda budou finanční prostředky, na jaké věci. Ale už není prakticky žádný čas na to, aby se o tom debatovalo.
Poslední měsíc už je to spíš hádání, protože vláda musí do 30. září kalendářního roku poslat návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny.
Považujeme celý tento proces za narušený, neakceptovatelný a z našeho pohledu velmi nebezpečný, protože daňový poplatník nemá příliš velkou možnost do toho zasáhnout. Navíc poslední vládou se začal nový trend, a to je ten, že se některé důležité části státního rozpočtu vůbec do veřejné debaty nepředloží.
Růst minimální mzdy?
Jako odbory navrhujete, aby se minimální mzda v Česku v příštích letech dostala na polovinu průměrného výdělku. Bude na to stát jako jedna z největších zaměstnavatelů mít?
Rozhodně ano. V tomto případě má stát dvě možnosti: Buď zaměstnance mít bude, nebo nebude. A právě minimální mzda se netýká pouze zaměstnanců státu, ale ta se týká všech.
Čtěte také
Jestliže máme směřovat k zemím, které jsou na špičce Evropské unie, tak rozhodně musíme zvýšit minimální mzdu. A 50 procent je doporučení Evropské komise vyplývající z dokumentu, který byl přijat za českého předsednictví.
Jsou země, které mají větší podíl – 53 nebo 56 procent – ale to samozřejmě Česká republika zatím nemá. Jde to vidět už i na tom, že například polská minimální mzda je nyní o 200 euro vyšší než česká, přes 1100 euro. Česká má přes 900 euro.
A to si, myslím, český zaměstnanec rozhodně nezaslouží. Navíc je nutné si uvědomit, že vyšší mzdy znamenají také vyšší příjem pro státní rozpočet.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


