Prezident myslí na udržitelnost veřejných financí, říká STAN. Záměrně vládě komplikuje život, oponuje ANO
Prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů, která podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví naopak o nezodpovědném, nepromyšleném a aktivistickém vetu. „Prezident jasně řekl, co mu na zákonu vadí,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Důvody, které uvedl, jsou zkreslené,“ oponuje Jana Murová (ANO).
Je prezidentovo zamítnutí novely spíše logickým a legitimním krokem, anebo jde o nezodpovědné a aktivistické veto, jak tvrdí premiér Babiš?
Věra Kovářová: Pan prezident využil své pravomoci a vyjádřil svůj názor k tomuto zákonu. Nechápu, v čem by mohl být jeho přístup nezodpovědný, když myslí především na udržitelnost veřejných financí. Nechápu, v čem považuje ANO za aktivistické využití jeho pravomoci a zásadně odmítám to, že by ohrožoval bezpečnost nebo že by vetoval hospodářský růst.
Čtěte také
Pan prezident jasně řekl, co mu na tom zákonu vadí, tedy to, že si vláda uzurpuje pravomoc zvyšovat výdaje bez souhlasu Sněmovny, přestože je jí odpovědná. Za druhé pan prezident uvedl, že tímto zákonem by si vláda připravila půdu pro nepřiměřené zadlužování.
Jana Murová: Veto je ústavní právo prezidenta, má na to nárok. Musíme to vzít ovšem v kontextu všech událostí posledních dnů, kdy na festivalu v Ostravě prezident řekl, že využije všech legitimních prostředků, jak vládě znepříjemnit život. A pár dnů poté vetuje zákon, který je jedním z důležitých zákonů – i Národní rozpočtová rada řekla, že bez něj není možné sestavit rozpočet na rok 2027.
Důvody, proč prezident využil svého práva veta, jsou navíc zcela zkreslené. Můžeme se bavit o jeho neúměrném zadlužování po dobu deseti let, ale jedná se pouze o výdaje na obranu, které za současné legislativy nemají žádný limit. Náš návrh zákona říká, že pokud dojde ke zhoršení, je možné navýšit výdaje o deset procent, a přidává tam pravomoc bezpečnostní rady, která musí stanovit důvody a postup.
Únikové doložky
Je prezidentova kritika zkreslující? Skrývají se za těmi výdaji pouze výdaje na obranu?
Kovářová: Prezident jasně uvedl věcné důvody. Týká se to zvyšování výdajů bez souhlasu Poslanecké sněmovny o deset procent v případě zhoršení bezpečnostní situace, což je velmi vážný důvod. Pan prezident také mluvil o únikové doložce pro dopravní infrastrukturu, a to nepovažujeme za rozumné.
Čtěte také
Vláda se mýlí, že pan prezident ohrožuje výdaje. Vyjádřil se k rozpočtové odpovědnosti, ale výdaje na obranu, na jádro a na dopravní infrastrukturu jsou v kompetenci vlády. Vláda říká, že když nebudou obrovské dluhy, tak není schopna vládnout. A Národní rozpočtová rada upozorňuje, že na dluhovou brzdu narazíme již v roce 2031, což je v podstatě za chvíli.
Výjimky se netýkají pouze obrany. Není pravdou, že si vláda otevírá dveře i pro další zadlužování? A co je nezodpovědného na tom, když to pan prezident odmítá?
Murová: Pan prezident mluvil o lhůtě deseti let a ta se týká pouze výdajů na obranu. V otázce dopravní infrastruktury jsme momentálně ve stavu obrovské rozestavěnosti. Pokud nechceme zastavit dopravní stavby, které jsou rozjeté, musíme přijmout zákon, který nám umožňuje fungovat. Máme vysoký deficit v dálniční síti, to musíme dohnat. A další věc je, že zákon o rozpočtové odpovědnosti to umožňuje, neříká, že to musí být využito.
Čtěte také
Pokud se podíváte do strukturálně fiskálního rámce, tak ministerstvo financí si definovalo, a je to tak už i vykomunikováno v rámci EU, že deficit rozpočtu na následujících pět let nikdy nepřekročí tři procenta. Nejvyšší částka zadluženosti je právě na rok 2027 a pak se bude postupně snižovat. Takže slova, že budeme bezuzdně zadlužovat stát, jsou strašení obyvatelstva.
Paní Kovářová berete argument ze strany současné vlády, že tři procenta překročena nebudou?
Kovářová: O žádném strašení nevím, jde o fakta, která vycházejí z údajů a vyjádření ekonomických expertů a Národní rozpočtové rady, že při takovém hospodaření, jako je v letošním roce, může být tento limit překonán. Deficit nad povolený limit se do státního dluhu bude počítat, ať je povolený, nebo ne, takže státní dluh poroste. A to znamená, že porostou i náklady na dluhovou službu, které jsou dnes již 110 miliard.
Vláda navrhuje navýšení deficitu na 2,8 procenta a pak v citlivých předvolebních letech chce konsolidovat veřejné finance 80 až 90 miliard. A to nevím, jak by chtěla udělat.
Rozvoj země na dluh
Nehrozí masivní nárůst zadlužení státu právě únikovými výdaji? Bude vláda zadlužovat i další generace, nebo ne?
Čtěte také
Murová: Bylo by vhodné, aby se nejen média, ale i posluchači, které to zajímá a trápí, podívali do návrhu fiskálního rámce do roku 2030. Z toho jasně vyplývá, že současná vláda do roku 2030 nemá v plánu zadlužování a už vůbec ne bezuzdné zadlužování. Tady je předpoklad, že návrhy do roku 2030 nepřekročí zadlužení státu více jak 46,8 procenta dluhu.
To schvaluje Evropská komise, která nám v následujících letech nedovolí přijímat rozpočty vyšší než to, co si naplánujeme a necháme si jí schválit.
Je principiálně špatně chtít rozvoj země na dluh? Nakolik jde v této otázce o legitimní střet různých ekonomických koncepcí, které jsou přijatelné?
Kovářová: Vždycky se musí vycházet z toho, jaké jsou příjmy a výdaje, případně učinit taková opatření, aby došlo k hospodářskému růstu. To, že máme nízký státní dluh, je samozřejmě dobrý signál, ale je také potřeba konstatovat, že máme třetí nejrychlejší zadlužování ekonomiky.
Chci zopakovat, že pokud se narazí na dluhovou brzdu, tak už to není o úsporách v jednotkách miliard korun, ale tam musíte mít vyrovnaný rozpočet. To znamená škrty ve výši více než 300 miliard korun. Pak se škrtají mandatorní výdaje a může dojít ke snižování výdajů na veřejné služby, důchody, sociální služby, a to je to ohrožení, které by mohlo dopadnout především na chudší obyvatele.
Čtěte také
Murová: Pokud budou dluhy použity na investice, které mají vysoký potenciál multiplikačního efektu, tak se každá koruna v ekonomice objeví mnohonásobně a zajistí rozvoj ekonomiky. A k dluhové brzdě a vysoké zadluženosti se nechceme ani zdaleka přiblížit.
Každé čtyři roky máme volby a voliči nám spočítají, jak jsme se chovali a jak jsme hospodařili. Jak hospodařila předchozí vláda, voliči spočítali, a dnes je tam koalice ANO, SPD, Motoristů.
Více podrobností se dozvíte v záznamu celé diskuse. Moderuje Lucie Vopálenská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




