Karel Hvížďala: Proč atmosféra nahrává opozičním stranám?
Po volbách do Senátu jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS) prohlásil, že atmosféra nahrávala kandidátům opozičních stran. To je sice nezpochybnitelná pravda, ale na té atmosféře se vždy podílejí všichni politici, takže nejde veškerou vinu házet jen na opozici. Ty podle něj totiž překlopila volby do Senátu v hlasování proti vládě.
Jenže problém viny je primárně a základně vnitřní záležitostí každého člověka: Kdo mluví jen o vinách těch druhých, ještě nedospěl, nestal se člověkem.
Čtěte také
Skutečným člověkem se stáváme zejména tím, že si uvědomujeme svá konkrétní selhání, svá provinění. Neboť teprve tehdy, když si člověk přizná s plnou odpovědností svůj podíl viny na stávající situaci, třeba v české politice, může vidět reálně i své soupeře.
Tedy, co se jim skutečně povedlo, čím nás ohrožují a jestli se náhodou neobelhávají lživými konstrukcemi, kterými se – často i nevědomě – vyviňují?
Pokud nedokážeme jít proti vlastním předsudkům i sami v sobě, a nebudeme schopni oběti, žijeme jen náhradní životy plné chvilkových zážitků.
Proti emocím nemají ti slušnější šanci
V poslední době o tom píše třeba americký sociolog Jeffrey Alexander z kalifornské univerzity, který upozorňuje, že v nové situaci politici, kteří se snaží působit jako racionální jedinci, nemají proti těm, kteří upřednostňují emoce, rychlost a gesta, šanci.
Čtěte také
Zvlášť, když mají lidé pocit, že na nich vůbec nezáleží: Pánové Babiš či Okamura nepřišli s nějakým novým zázračným marketinkem. Ale jejich často nekonzistenční řeči pronášené s velkou energií, zlobou a razancí jsou přesně tím, co v dnešní složité situaci hraje nejdůležitější roli.
Bláboly pronášené po několik hodin ve Sněmovně nikoho nezajímají, ale všichni si pamatují jejich gesto: Mluvili šest hodin! Nandali jim to!
Vyzařuje z nich silná vůle k moci, kterou si jejich cílová skupina, která neuvažuje v širším kontextu, vykládá jako vůli k změně k lepšímu. Politika se v dnešní době stala víc divadlem než správou věcí veřejných.
Čtěte také
A to se netýká jen České republiky či střední Evropy – i v sousedním Německu vyhrál v soutěži o šéfa unionistů Friderich Merz, a to ne kvůli racionálnímu programu, ale – jak o tom píší analytici –, hlavně kvůli tomu s jakou tvrdostí, přesvědčivostí mluví.
V několika případech použil i velice tvrdá slova – to, když se postavil proti Angele Merkelové, kterou kvůli vstřícnosti k migrantům prohlásil za nejhorší kancléřku v dějinách novodobého Německa.
Všechno ostatní nechal v mlze, stejně jako u nás Andrej Babiš (ANO), který žádné uvěřitelné recepty na lepší řešení neuspokojivé situace veřejnosti rovněž nepředestřel. Oba pracují stejně: místo programu předhazují rozzlobeným voličům jen viníky.
S emocemi nejde vést dialog s pomocí racionálních argumentů. Ve vášni a zášti se všechna slova utopí.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
