Karel Barták: EU chce Rusko přimět, aby neslo plnou odpovědnost za rozpoutání války v Evropě

24. únor 2022

Ačkoli byla na spadnutí už několik dní, dnes ráno vyhlášená a vzápětí zahájená ruská invaze na Ukrajinu šokovala a šokuje demokratickou Evropu a většinu zemí světa. Nejvyšší představitelé desítek států mimořádně ostře odsuzují barbarskou agresi nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem nejen jako protiprávní, ale jako zbytečnou a cynickou.

Za všechny citujme výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese adresovanou ruskému vladaři: „Prezidente Putine, ve jménu lidstva vás žádám, abyste povolal vaše vojska zpět do Ruska. Tento konflikt musí okamžitě skončit.“

Čtěte také

Ztroskotaly všechny pokusy posledních týdnů Putina od invaze odradit. A že jich bylo. Vládce Kremlu se jim nejen vysmál, ale ještě dnes ráno vyhrožoval odvetou komukoli, kdo by se ruskou mašinérii opovážil zastavit. Množí se dokonce indicie, že dnešní projev, kterým vyslal vojska do cizí země, byl předtočen už v pondělí, kdy západní politikové ještě stáli ve frontě na rozhovory s ním.

Z prvních reakcí jasně vyplývá, že západní země se nenechají vtáhnout jako bojující strana do této války, budou však dělat vše pro to, aby Rusko politicky izolovaly a ekonomicky je maximálně poškodily. Večer se sejde v Bruselu mimořádný summit EU, na kterém budou projednány a schváleny další sankce, tentokrát opravdu masivní a bezprecedentní.

Podle vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella budou „nejtvrdší, jaké jsme kdy připravili“.

Nedovolíme prezidentu Putinovi

Šokující a bezdůvodná agrese a její cynické vysvětlení by měly dál sjednotit západní země a přimět je, aby se všechny shodly na co nejtvrdších nevojenských opatřeních, pokud mají být co platná.

Čtěte také

Bylo by neblahé, kdyby se opakovaly staré rozpory mezi unijními státy – čím tvrdší sankce budou uplatněny, tím citelněji samozřejmě dopadnou na ty země, které je zavádějí. Spekuluje se o tom, že například Itálii, Rakousku nebo Maďarsku se moc nechce do postihu ruského finančního sektoru, protože jejich banky drží v Rusku značná aktiva. Mimořádný summit bude tedy také zkouškou evropské jednoty, schopnosti členských zemí zapomenout na vlastní zájmy, povýšit se nad případné vlastní ztráty a jednat rozhodně v zájmu míru na evropském kontinentu.

Čtěte také

Je nabíledni, že válka na Ukrajině povede k ještě výraznějšímu zdražení cen energií i dalších surovin a poškodí sama o sobě evropské ekonomiky, takže bude třeba překonávat určitý domácí odpor k zavádění některých sankcí.

Je na politických špičkách členských zemí EU i NATO, aby učinily všechno pro vyřazení Ruska z normálního fungování světového společenství a aby tuto absolutní potřebu i její neblahé důsledky přesvědčivě vysvětlily svému domácímu publiku. Jinak nelze naplnit požadavek formulovaný šéfem Evropské rady Charlesem Michelem dnes ráno, aby „Rusko zaplatilo za své činy“.

Karel Barták

Evropa žila dosud v míru a nic nenasvědčovalo tomu, že by to nemělo pokračovat. Právě se začala vzpamatovávat z koronavirové pandemie a dohodla se na vizi boje proti klimatickým změnám, v zájmu budoucího plnohodnotného života svých obyvatel a celé planety. Putinovu válečnou sekeru nebere.

„Nedovolíme prezidentu Putinovi, aby rozbil bezpečnostní uspořádání, které dalo Evropě desetiletí míru a stability. Nedovolíme prezidentu Putinovi, aby vládu práva nahradil vládou síly a surovosti. Neměl by odhodlání a sílu našich demokracií podceňovat,“ prohlásila šéfka komise Ursula von der Leyenová. Mluvila za nás za všechny.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio