Jan Fingerland: Pár poznámek k válce, téhle i jiným
Válka je něco, s čím drtivá většina Čechů naštěstí nemá žádnou přímou zkušenost. Zatím. Ti, kdo se zabývají pozorováním starších i novějších dějin, mohou mít přinejmenším zprostředkovanou představu o vojenských konfliktech. Zde jsou některé z nich.
Komentář byl autorem aktualizován.
Válka je něco, co vypuká náhle, ale často ji přinejmenším jedna strana dlouhodobě připravuje. V naprosté většině případů se vývoj už v prvních hodinách ubere jinými cestami, než jeho aktéři očekávali. I sebelépe připravené operace toho, kdo má převahu a zkušenosti, se obvykle brzy začnou lámat o realitu.
Nepřítel reaguje jinak, zbraně fungují odlišně, vliv má počasí nebo i vlastní lidé. Válka se může vymstít i tomu, kdo si na začátku hodně věřil. Je to docela dobrý důvod žádnou válku nezačínat.
Čtěte také
Dále. Každá válka má svá specifika, něco nepředvídatelného. V případě tohoto konfliktu jsou to nejméně dva faktory. Jednak stav ukrajinské armády, který, jak tvrdí někteří analytici, se výrazně zlepšil, stejně jako morálka oproti roku 2014, kdy řada demoralizovaných vojáků dezertovala.
Ukrajina také má k dispozici kvalitní turecké drony, jež mohou podstatně změnit situaci na bojišti – armády s touto novou výkonnou zbraní zatím teprve nabírají zkušenosti.
Tím druhým nevypočitatelným faktorem je otázka, jak zareaguje Západ, zejména ony často zmiňované sankce. Ty nemají v žádném případě sílu změnit věci bezprostředně, ale Rusko se může ocitnout během několika dnů zcela paralyzované.
Vladimir Putin se spoléhá na to, že se to nestane, anebo že jeho země je zvyklá trpět. Možná. Anebo možná také ne. Pokud se ruská ekonomika začne hroutit, možná se začne hroutit i ledasco jiného.
Mlha míru
Rusko asi nečeká tradiční porážka, jak ji chápeme z dob druhé světové války, ale může narazit na příliš silný odpor a právě dopad ekonomické izolace.
Čtěte také
Konkrétně ruská zkušenost z let 1905, 1917 a 80. let ukazuje, že prohraná válka, byť nemusí vždy zasáhnout vlastní území, vede k otřesu politických poměrů nebo rovnou revoluci. V roce 1905 k tomu stačila prohra s Japonskem.
Rusko zatím navíc signalizovalo, že chce změnit režim na Ukrajině, což je mnohem ambicióznější cíl než „jen“ odříznout další kus sousední země. Znamená to přijmout mnohem větší břemeno, než je možná v ruských silách. Ukrajina není Podněstří.
Nevíme, co doopravdy stojí za Putinovým rozhodnutím, zda obava o ruskou bezpečnost, pocit ukřivděnosti a pokus obnovit ruský vliv ve světě, anebo třeba nějaký zvláštní vnitřní proces uvnitř prezidentovy duše. Zdánlivě to v tuto chvíli už není důležité.
Není a je, protože každou válku, kterou někdo započne, musí také jednou skončit. A ukončování válek bývá, jak říká zkušenost, stejně těžké jako válku vyhrát.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
