Libor Dvořák: Putin – racionalista, nebo šílenec?

„K čemu se Putin asi odhodlá?“ uvažuje známý komentátor listu Financial Times Gideon Rachman. Většina západních politiků věří v Putina racionalistu – a je třeba říct, že těchto lidí v poslední době neustále přibývá.

Čtěte také

Libor Dvořák: O Ukrajině se stále jedná, ale úspěšný recept zcela chybí

Jsou si jisti, že po více než dvaceti letech u moci je ruský lídr přinejmenším známá a průhledná firma. Možná je nelítostný a amorální, ale zároveň také prozíravý a uvážlivý. Schopnost riskovat mu zřejmě není cizí, ale není to blázen.

Jsou tu ovšem i jiní, kteří se obávají toho, že ruský vůdce se poznenáhlu mění v „šíleného Vlada“. Vysvětlují to tím, že je u moci příliš dlouho, z toho důvodu ztrácí kontakt s realitou a noří se do paranoii. Tu prohlubuje pandemická izolace, do které se Putin přinejmenším v posledním roce uchýlil. Navíc naslouchá pouze nebezpečně úzkému okruhu rádců, často z řad vyložených nacionalistů, soudí Gideon Rachman.

Umění mlžit

Tomu, že racionální Putin se může proměňovat v šíleného Vláda, nasvědčuje i jeho nejnovější vášeň pro obšírné nacionalisticky laděné stati.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Jak dlouho ještě bude pan Putin zneužívat naší trpělivosti?

Na mysli máme třeba tu, ve které její samoděržavný autor tvrdí, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové tvoří jeden celek – to je nesporně signál, že by Putin mohl snít o obrodě Sovětského svazu, budovaného na bázi tří slovanských postsovětských republik. V případě Běloruska už se to přece docela daří… I když Bělorusko je samozřejmě něco zcela jiného než Ukrajina, protože tam Rusko má všehoschopného vazala Lukašenka. Takový by se v Kyjevě hledal těžko.

Nejblíže pravdě je asi představa, že v dnešním Putinovi dříme jak uvažování racionální hlavy státu, tak i kus šíleného Vlada. A k tomu ještě další kus – tentokrát škodolibého poťouchlíka. Když se ruský prezident od svých generálů před pár týdny dozvěděl, jaký rozruch způsobily přesuny ruských vojsk k ukrajinské hranici, vyjádřil se v tom smyslu, že tento stav je třeba udržet co nejdéle. A to se, jak dnes a denně vidíme, z ruské strany opravdu děje.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

A na vědomí v této souvislosti mějme ještě jednu věc, kterou nedávno v Rádiu Svoboda připomněl politolog Stanislav Belkovskij: Pokud Voloďovi něco vskutku upřít nemůžeme, tak je to umění mlžit.

Pro svět, a hlavně pro Evropu je tak v tuto chvíli nejnepříjemnější, že nikdo neví, kdo v tomto vnitřním klání nakonec zvítězí – jestli racionální prezident největší země světa, anebo šílený Vlad. Doufejme ve variantu A.   

Autor je komentátor Českého rozhlasu