Libor Dvořák: O Ukrajině se stále jedná, ale úspěšný recept zcela chybí
Diplomatická aktivita kolem hrozícího rusko-ukrajinského konfliktu sílí: hlavy důležitých států světa jednají jak mezi sebou, tak i přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mechanismy urovnání rozepře už léta existují hned dva – normandský formát a minské dohody. Řešení sporu mezi dvěma postsovětskými státy ale stále není na dohled.
Vezměme to pěkně po pořádku. Normandský formát, který vznikl během oslav 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii a na kterém se podílejí Ukrajina, Rusko, Německo a Francie, má jistě výhodu v tom, že na oba kohouty na smetišti dohlížejí dvě významné evropské mocnosti, které tak mají možnost bezprostředně sledovat, co se v rozhořčeném sporu mezi Ukrajinou a Ruskem alespoň zhruba děje.
Čtěte také
Na druhé straně skeptické hlasy z Kyjeva připomínají, že nejnovější pařížská schůzka sice trvala 8 hodin, ale v zásadě přinesla jen ono známé „dohodli jsme se, že se dohodneme“. Poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Volodymyr Arjev jde ještě dál a upozorňuje, že pokrok na této frontě lze očekávat jen sotva, protože „každá ze čtyř jednajících stran říká něco jiného“.
Kyjevský politolog Viktor Neboženko považuje za jediný klad pařížských rozhovorů alespoň to, že se „fyzicky konaly a že tak snad skončilo údobí, kdy si jednotlivé strany iniciativy jen vyměňovaly písemná prohlášení“.
Pod taktovkou namířených ruských kanonů
Jak se ale zdá, daleko větším jablkem sváru jsou minské dohody. Ukrajina a Rusko totiž na jejich literu kladou zcela jiné akcenty, a zatímco Kyjev si přeje hlavně bezpodmínečné zastavení palby a stažení zbraní i ozbrojenců mimo separatistické republiky, Moskva zdůrazňuje nutnost přímých jednání představitelů ústřední vlády se zástupci obou separatistických republik a poskytnutí zvláštního autonomního statutu celé této ruskojazyčné oblasti na východě Ukrajiny.
Čtěte také
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov proto v rozhovoru pro agenturu AP Západ varoval, aby na jeho zemi v otázce dodržování těchto dohod zbytečně netlačil. Podle jeho názoru by takovýto vývoj mohl Ukrajině způsobit mimořádně složitou vnitřní situaci – a to by jednoznačně hrálo do rukou Moskvě.
Jak se zdá, minské dohody jsou v tuto chvíli pro Kyjev jednoduše nepřijatelné. Jak říká pan Danilov, „tyto dohody byly sepsány pod taktovkou namířených ruských kanonů a za němého přihlížení Francie a Německa ve chvíli, kdy už každý uvažující člověk chápal, že splnit jejich požadavky je pro Ukrajinu nepřijatelné, protože zničující“.
Danilov proto požaduje, aby minské dohody nahradil jiný dokument, který by byl opravdu respektovatelný a který by Putina „donutil stáhnout svá vojska a své tanky z ukrajinské hranice“. Zatím ovšem zcela chybí recept, jak to udělat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
