Karel Barták: Bělorusko vysíláním migrantů do Litvy potvrzuje svou ohavnou pověst
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko předvádí v posledních týdnech, že je opravdu schopen všeho. Jeho novou obětí se stali nevinní migranti z Blízkého východu, zejména z Iráku, které Bělorusko láká vidinou snadného přesunu do Evropské unie. Používá je jako zbraň, která má poškozovat Evropskou unii a zejména znepříjemňovat život sousední maličké Litvě za to, že se stala hlavním kritikem Lukašenkova režimu a stěžejním útočištěm běloruské opozice.
Od začátku letošního roku překročilo bělorusko-litevskou hranici čtyři tisíce migrantů, zatímco loni to bylo jen 81 lidí. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis odhadl, že do konce roku se Bělorusko pokusí do Litvy vyexpedovat na deset tisíc lidí.
Čtěte také
Z hlediska Evropské unie nejde zatím o nějaký mimořádný problém, spíše za symptom daleko širšího bolehlavu; jinými cestami přichází do EU mnohem více migrantů a společenství zatím nemá jasnou společnou migrační a azylovou politiku, tedy ani shodu, jak příliv lidí řešit.
Na blokování jakéhokoli přerozdělování migrantů přicházejících v poslední době zejména do Itálie se významně podílí i Česká republika. Pro maličkou Litvu to však je zatěžkávací zkouška, protože prostě není na takový nával vybavena, a to ani materiálně, ale ani politicky a psychologicky.
Státní převaděčství
Nejzajímavějším aspektem je v tomto případě to, že pohyb těchto lidí je evidentně organizován přímo běloruskými úřady, které se tak stávají de facto pašeráky lidí.
Čtěte také
Z výpovědí běženců vyplývá, že se v Iráku, v Afghánistánu nebo Súdánu dověděli o této možnosti, po zaplacení několika tisíc dolarů získali letenky do Minsku a na hranice s Litvou je v mnoha případech přímo doprovodila běloruská policie.
Lukašenko tak cynicky využívá touhu Iráčanů či Afghánců uniknout z těžce zkoušené vlasti a vysílá je jako lidské zbraně do protivné Litvy s cílem ji destabilizovat nebo aspoň rozladit.
Vedle nutnosti překotně vytvářet infrastrukturu pro péči o tyto běžence musí Litva najednou investovat do ochrany a ostrahy hranice s Běloruskem, která měří 680 kilometrů. Její rozhodnutí postavit takto dlouhý plot, který by přechody komplikoval, se nesetkává s jednoznačným souhlasem Evropské komise, která před časem velmi ostře kritizovala budování podobného plotu Maďarskem na hranici se Srbskem.
Ostraha hranic
Komise se nicméně zdržuje přímé kritiky, protože si je dobře vědoma zvláštnosti litevského případu, nesrovnatelného s víceméně spontánním přílivem běženců po středomořských cestách. Pověřila agenturu Frontex, aby Litvě vypomohla s ostrahou hranice, a zejména začala jednat s iráckou vládou, aby učinila přítrž intenzivnímu cestování z iráckých měst do Minsku.
Podle posledních informací hlavní irácká společnost Iraqui Airways minulý týden zrušila několik letů z Bagdádu a Basry do Minsku, ale další letecké společnosti v provozu pokračují a na přivážení migrantů se podílí také běloruská státní letecká společnost Belavia.
Po nedávném únosu letadla společnosti Ryanair na cestě z Atén do Vilniusu, který umožnil zatknout opozičního novináře Raman Prataseviče, tak Lukašenko opět předvádí, že je ve snaze škodit státům Evropské unie velmi vynalézavý a už se ani nepokouší vztahy s Evropou nějak napravit nebo normalizovat. Povýšil pašování lidí na státní politiku.
To, co dělá, je nejen zcela protiprávní, odsouzeníhodné, ale i ubohé. Evropskou unii sotva může významněji poškodit. Zaslouží si jenom opovržení.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Související
-
Libor Dvořák: Právě před rokem Lukašenko opět „vyhrál“ volby
Dnes je to přesně rok, co v Bělorusku proběhly zatím poslední prezidentské volby s účastí Alexandra Lukašenka.
-
Libor Dvořák: Proč zaútočil Lukašenko na mladíka bez politických aspirací?
Alexandr Lukašenko podepsal hned několik zákonů, které drakonicky omezují činnost novinářů v Bělorusku. Úřadům se díky jim umožní odpojit jakékoli elektronické médium.
-
Libor Dvořák: Lukašenko svými brutálními metodami potlačil demonstrace. Co bude dál?
„Vracíme se do ulic,“ zněly na počátku právě uplynulého týdne výzvy na běloruských sociálních sítích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.