K politickým osobnostem se sociální sítě chovají odlišně a samy to přiznávají, říká Slížek z Lupa.cz

20. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sociální sítě (ilustrační foto)

Útok podporovatelů Donalda Trumpa na americký Kapitol rozpoutal mimo jiné diskuzi o tom, jakou roli dnes mají sociální sítě a jejich majitelé. Podle autorky knihy Průmysl lží Alexandry Alvarové je na vině především to, že si zákonodárci sociálních sítí dlouho nevšímali. S tím ale nesouhlasí David Slížek ze serveru Lupa.cz ani redaktor serveru CzechCrunch Jiří Svoboda, kteří upozorňují, že pravidla pro sítě už dávno existují, i když někteří dnes volají po jejich změně.

Alvarová tvrdí, že společnost zaspala přechod na nové paradigma komunikace.

„Je to v podstatě nový druh distribuce informací, kdy hlavní distribuční iniciativu převzaly soukromé online platformy. Mysleli jsme si, že je to v pořádku. Že vlastně sociální sítě jsou jakési platformy, na kterých se uskutečňuje nová demokratizace výměny informací. A ve skutečnosti jsme přehlédli fakt, že jsou to platformy, které především vydělávají peníze,“ míní Alvarová.

Čtěte také

Jako problém vnímá především to, že cílem sociální sítě je udržet si uživatele co nejdéle.

„To je ten nejnebezpečnější faktor. Oni nám nedistribuují informace, které jako občané potřebujeme, což dřív dělali novináři, stát, média nebo společenské organizace. Oni nám distribuují informace, které se nám líbí. To je z hlediska organizace lidské společnosti naprosto fatální chyba. V momentě, kdy začneme konzumovat pouze informace, které se nám líbí, a ne ty, které potřebujeme, tak se vlastně propadáme stále hlouběji do světa, ve kterém je našim relativně omezeným rozhledům dobře,“ varuje Alvarová.

„Je to přirozené a člověk to dělal vždycky. Rádi sdílíme věci, které vyhovují našemu pohledu na svět. To byste museli předělat lidi a ne sociální sítě,“ oponuje Slížek z Lupa.cz.

Pravidla už existují

Slížek zásadně nesouhlasí ani s tím, že by legislativa zcela zaspala dobu:

„Sociální sítě, stejně jako provozovatelé internetových služeb fungují v nějakém právním rámci. Musí splňovat nároky různých zákonů – nesmí třeba šířit ilegální obsah a podobné záležitosti. Pokud je někdo na to upozorní, musí to smazat. Není to tak, že by tady bylo nějaké vakuum, ve kterém se nafoukly obří bubliny sociálních sítí, a všichni to zjistili až teď a v hrůze se dívají na to, co tady vzniklo.“

Čtěte také

V souvislosti s tím připomíná nejen aktuálně platnou legislativu, ale také nový balíček pravidel, který aktuálně připravuje Evropská unie.

„Twitter se tohle dvojí dilema na pomezí toho, jestli se bavíme o svobodě slova, nebo naopak o svobodě v té dané společnosti, snaží už nějakou dobu řešit. Chybí mu ale v tomto smyslu nějaký koherentní zákonný rámec, který by říkal, co je ještě v pořádku a co už ne,“ míní Jiří Svoboda, redaktor serveru CzechCrunch.

A zdůrazňuje, že dnes zákon v podstatě říká, že sociální sítě nemají zodpovědnost za obsah, který uživatelé sdílejí.

„Přesto se rozhodují do toho nějakým způsobem zasahovat, protože cítí nějakou svoji společenskou roli. Já si nemyslím, že sociální sítě nutně jedou jenom na tu byznysovou stránku věci, oni si tu svoji společenskou roli uvědomují a myslím, že je to docela jasně vidět,“ dodává Svoboda.

Čtěte také

Někteří uživatelé v této souvislosti připomínají, že sociálním sítím se vrací jejich rozhodnutí přistupovat k politikům a známým osobnostem jinak než k běžným uživatelům.

„Kdybych si já na Twitteru dovolil to, co si léta dovoloval Donald Trump, tak jsem pravděpodobně skončil smazaný už dávno. Sociální sítě většinou k těm exponovaným osobnostem, zejména politickým, opravdu přistupují odlišně. To samy přiznávají. Prostě se nechtěly nechat obviňovat z toho, že omezují svobodu slova,“ vysvětluje Slížek ze serveru Lupa.cz.

Naráží tím na lednové události, kdy sociální sítě včetně Facebooku a Twitteru zablokovaly účty končícímu prezidentovi Spojených států Trumpovi poté, co se zapojil do rozdmýchávání, nikoliv uklidnění situace při protestech Američanů nespokojených s výsledkem prezidentských voleb.

Jakou roli mají hrát na sociálních sítích dezinformace a naopak státem distribuované informace? Měly by se sociální sítě přeměnit na klasická média? Poslechněte si celé Souvislosti Plus.

autoři: Patricie Polanská , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související