Jiří Stránský: Lump a lhář Ferdinand Peroutka

Jiří Stránský
Jiří Stránský

Co nejmíň upocený den i noc přeju. Přitom vím, že vás asi většinu pozlobím, ale na mou duši nemůžu jinak.

Už skoro 29 let se snažím pomáhat, aby se to kůrovcové svinstvo nakladené ne jednou, ale dvěma totalitami do myslí a duší i našeho národa co nejvíc a co nejrychleji (no… nejrychleji… to už asi ne…) vymýtilo a nekazilo náš vzduch a zemi a myšlenky a probouzel onu slavnou závist, co způsobuje, že i šéf komunistů pořád odněkud burácí, že jen komunisti jsou jediní opravdoví demokrati a obhájci lidských práv.

Karel Hvížďala: Peroutka jako osobní stereotyp Miloše Zemana

Ferdinand Peroutka

V lednu roku 2015 český prezident Miloš Zeman při proslovu k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi prohlásil, že novinář Ferdinand Peroutka, který byl za války vězněn v koncentračním táboře a po roce 1948 emigroval do Spojených států, kde v roce 1978 ve třiaosmdesáti letech zemřel, byl fascinován Hitlerem a napsal o něm článek Hitler je gentleman.

Omlouvám se, že to ze mě vyjelo – ale musel bych být hluchý a slepý a němý, a to navzdory svému věku pořád ještě tak docela nejsem.

Mám z těch uranových lágrů a humanistických věznic poničenou konstituci do té míry, že jsem v motolské pneumologii a její JIP obzvlášť štamgastem. Nedávno jsem tam zase byl dvakrát za sebou.

Neříkám to proto, že bych si stěžoval, pokaždé mi pomůžou, ale dozvědět se zrovna tam, že Tomík Okamura byl a je skaut a hned při následujícím pobytu že se znovu otvírá omluva-neomluva prezidenta kvůli tomu, co řekl – a na čem vlastně pořád trvá (a akorát ty důkazy pořád nemá a dokonce na jejich nález vypsal odměnu) jen a jen proto, aby se veřejně nemusel přiznat, že lže.

Odpovědnost za lži Miloše Zemana

Jen jsem tam slyšel v rádiu zprávu, že Nejvyšší soud vyslyšel (jestli vyslechl, nevím) dovolání na rozsudek, z něhož – jak jsem později zjistil - podle slavného anoano nene – čiší, že ne/vinou prezidenta se soud vůbec nezabýval, jen alibisticky řekl: vezměte to od začátku a podle jiného zákona.

Vadí mně hloupost ostentativního lhaní, jakým je prezidentova teze o Peroutkovi, říká Jan Sokol

Jan Sokol

„Hrozně mně vadí lež. Zejména taková, která dává najevo, že se nic neděje. Lež je nebezpečná společensky tím, že podrývá možnost řeči. Každá oznamovací věta se musí alespoň tvářit, že je pravdivá,“ říká filozof, překladatel, pedagog a publicista Jan Sokol.

Ale – Pánubohu zaplať – alespoň potvrdil, že za lži Miloše Zemana je odpovědný stát a tedy je to ostuda České republiky. Ale to by nám vlastně nemělo vadit – s ohledem na stíhaného agenta Bureše jsme si na prezidentské móresy už zvykli.               

Nebudu vám vnucovat pomyšlení, že lump a lhář je nejen Ferdinand Peroutka, ale i jeho žalující vnučka, ale taky se musím přiznat, že jsem trochu zapátral a zjistil, že předseda Senátu Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Pavlík dosáhne ke konci roku sedmdesátiny, které ho automatický vyřadí ze služby a vracení Peroutkova případu na začátek bude trvat mnohem déle.

A když tak o tom podumáte, taky vás (jako mě) asi napadne, že by před sebou byl za hlupáka, kdyby se pletl do vládcova vládnutí, když si vrácením celé kauzy úplně na začátek voňavě a krásně pojistí užívání své zaslouženě tučné penze.

Tomu s tou holí a kalnýma očima (odmítám ho titulovat a jmenovat, neboť by to nedopadlo dobře) bych přál, aby si odsloužil alespoň polovinu Peroutkových koncentráčnických let – možná že by zjistil, že aspoň se omluvit, že kecal, je pořád lehčí.