Jan Vávra: Svobodní, nebo sobečtí?
Ačkoli premiér Fiala sliboval daty podloženou a předvídatelnou strategii v boji s covidem, poslední kroky jeho vlády připomínají spíše zmatená a nepředvídatelná opatření jeho předchůdce. Patří sem i náhlé zrušení kontroly osvědčení o očkování nebo prodělání covidu, které bylo dříve potřeba pro vstup do restaurací a na různé akce.
Premiér tvrdil, že se vláda neřídila verdiktem Nejvyššího správního soudu, který takové opatření ten den zrušil, protože podle něho nemělo oporu v zákoně, a jednala s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji. Většina imunologů, virologů a epidemiologů pokládá ale takové rozhodnutí za přinejmenším předčasné.
Čtěte také
Nejde se ubránit pocitu, že vláda podlehla jak tlaku veřejného mínění, tedy demonstrací proti novele pandemického zákona, tak i rozhodnutí soudu, i když dostala čas své rozhodnutí opravit. Soud sice nezkoumal epidemiologickou situaci, ale literu zákona, vzhledem k opakovanému rušení vládních omezení, která měla bránit šíření epidemie, to ale vypadá, že i soudci jsou lidé, kteří vnímají nálady veřejnosti.
V jiných evropských zemích, které rozhodně nemůžeme podezírat z deficitu demokracie, se na práva neočkovaných ohlížejí mnohem méně. Kupříkladu v sousedním Rakousku mohou neočkovaní od 11. ledna chodit jen do práce, pro základní potraviny, do kostela a na procházku do přírody. Jinak nikam. Předtím pro ně dva měsíce platil tvrdý lockdown.
Víme lépe než jiní, co je to svoboda?
Čtěte také
Rakousko navíc zavádí povinné očkování – to je u nás něco nepředstavitelného. Ve Vídni se proti tomu demonstrovalo, ale všechny rakouské noviny popisovaly hnutí proti povinnému očkování jako nebezpečné, na okraji společnosti, vedené nácky, antisemity a šílenými konspirátory.
Naproti tomu iniciativu Chcípl pes, která pořádá demonstrace v Praze, líčí naše média jako víceméně seriózní iniciativu postižených podnikatelů. Našemu soudu připadalo nepřípustné, aby vládní opatření nutilo lidi nechat se očkovat, na Západě je to ale běžná taktika. Pravdou je, že restrikce pro neočkované řada evropských států v poslední době zrušila, ve všech je ale proočkovanost mnohem vyšší než u nás.
Proč jinde v Evropě převládá konsenzus, že očkování je pro společnost prospěšné – a je tedy třeba ho prosazovat –, a u nás nikoli? Znamená to, že jsme svobodomyslnější a demokratičtější než Rakušani, Němci nebo ostatní evropské národy?
Čtěte také
To by jistě tvrdil Václav Klaus, který opakoval, že právě my díky své komunistické zkušenosti víme lépe než jiní, co je to svoboda. Historie našich bojů za svobodu ovšem nijak oslňující není, viz třeba 20 let normalizace. I komunismus u nás padl později než v řadě okolních zemí.
Takže kromě toho, že víme lépe než ostatní, co je svoboda, se nabízejí ještě dvě další možnosti: Buď jsme mnohem více náchylní uvěřit teoriím o tom, že očkování bude vést ke kontrole nad lidmi, bude měnit naši DNA, případně jiným nesmyslným konspiracím. Nebo myslíme jen na sebe, nikoli na ty, které bychom mohli jako neočkovaní nakazit. Jsme tedy sobečtější a nezodpovědnější než občané západních zemí.
Neočkovaní mají jistě svá práva, ale určitě nemají právo nakazit ostatní – to bohužel ani soud nevzal v úvahu. A právě v počtu zemřelých na milion obyvatel jsme jedni z nejhorších na světě.
V demokracii se samozřejmě lidé mohou svobodně rozhodovat hloupě i sobecky, ale vláda by se těmito postoji neměla řídit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
