Veronika Lefrancois: Boj o italské královské klenoty
Italské královské šperky už se téměř 80 let netřpytily pod lustry plesových síní ani na oficiálních recepcích. Jsou ukryty v trezoru italské národní banky v Římě už od pádu italské monarchie roku 1946. A zdá se, že to tak i zůstane. Potomci posledního italského krále Umberta II. totiž prohráli soudní bitvu o to, kdo je právoplatným vlastníkem tohoto pokladu.
Proces mezi italským státem a příslušníky savojské dynastie se táhl více než tři roky. Poklad, o který se boj vedl, obsahuje přes 6000 briliantů a více než 2000 perel různých velikostí, zasazených do náhrdelníků, diadémů a broží, které nosily princezny a královny savojského rodu během pětaosmdesátileté existence království.
Každá z obou stran soudního sporu byla pochopitelně přesvědčena, že klenoty po právu náleží právě jí.
Čtěte také
Římský soud však s konečnou platností rozhodl ve prospěch italského státu. Šperky jsou podle rozsudku majetkem veřejným už od dob takzvaného Statuto Albertino z roku 1848 – ústavy Sardinského království, která se později stala základem právního řádu sjednocené Itálie.
Tento dokument výslovně stanovil, že královské klenoty slouží k oficiální reprezentaci a nepatří do soukromého vlastnictví panovníka.
Nepomohla ani skutečnost, že za druhé světové války král Viktor Emanuel III. zachránil šperky před německými okupanty, když je dal propašovat tajnou chodbou ze svého paláce na Quirinalu do paláce Barberini, kde je nechal ukrýt v otvoru ve zdi.
Neoblíbená dynastie
Bývalá královská rodina se s rozsudkem soudu nehodlá smířit. Potomci jednoho z nejstarších šlechtických rodů v Evropě nezapřou svého bojovného ducha: oznámili, že budou v bitvě pokračovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Nejde jim přitom jen o samotné šperky – rodina usiluje i o návrat některých historických nemovitostí, které byly podle ní po pádu monarchie neoprávněně zabaveny.
Čtěte také
Situace však pro savojský rod nevypadá příliš nadějně, jelikož italský soud potvrdil právní kontinuitu mezi monarchií a republikou. Zda Štrasburk nabídne jiný výklad, zůstává otázkou – zvlášť když se verdikt opírá o poměrně pevné argumenty.
V Itálii navíc savojský rod s pochopením veřejnosti příliš počítat nemůže. Jeho členové se totiž u Italů netěší velké oblibě.
Otec posledního krále Viktor Emanuel III. se u mnoha Italů zdiskreditoval kolaborací s fašistickým režimem. I to vedlo nově vzniklou republiku k tomu, že mužským příslušníkům královské rodiny zakázala vstup na své území. Tento zákaz byl odvolán teprve v roce 2002.
Současní příslušníci dynastie ovšem rozhodně nejsou žádní chudáci. Po referendu v roce 1946, kdy Italové monarchii definitivně odmítli, si do exilu stačili odvézt značnou část savojských klenotů.
Ty pravidelně vystavují na odiv při svatbách, recepcích a jiných mondénních událostech – s patřičnou dávkou okázalosti, jak se na někdejší královský rod sluší.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
