Jan Vávra: Politický marketing zatím vítězí
Je známou pravdou, že veřejný prostor ovládá podvědomí. Většina populace se nerozhoduje racionálně, na základě odborných analýz, statistik a prognóz. Rozhoduje se pocitově, na základě dojmů, sympatií, přání. Má-li být demokratické rozhodování společnosti ku prospěchu, je třeba každou debatu předcházející důležitým společným rozhodnutím – jakým jsou například volby – co nejvíce racionalizovat.
To není samozřejmě jednoduché, obzvlášť v současné tržní společnosti, kdy se politika prodává jako každý jiný produkt a kdy se problémy nediskutují, ale komunikují. A všechny příručky komunikace hovoří jasně o tom, že každé sdělení musí být maximálně stručné, vizuálně nápadité a musí zasahovat především emoce. To je v přímém protikladu k původní představě voleb, kdy politici měli občanům předložit své programy, na jejichž základě by se voliči rozhodovali.
Čtěte také
Nejen v zemích se slabší demokratickou tradicí, jako je ta naše, ale i v zemích, které jsou pokládány za kolébku demokracie, jako je třeba Velká Británie nebo Spojené státy, se ale dnes občané rozhodují na základě dojmů a emocí, nikoli programů. Není divu, že se i u nás objevují názory, podle kterých žádný politický program není potřeba, nebo je dokonce na překážku. Naštěstí většina politických stran, včetně těch našich, programy stále – dokonce za pomoci početných týmů expertů – vypracovává. Některé programy jsou také překvapivě podrobné a konkrétní.
Odpovědi na důležité otázky chybí
Čtěte také
V současné předvolební kampani se ale o nich většinou moc nedozvíme a můžeme nabýt dojmu, že Česko žádné významnější problémy nemá. Nedozvíme se nic o způsobu, jakým chceme reagovat na změny klimatu, včetně potřeby přejít na jiné druhy energie a změnit způsob zemědělského hospodaření, nic o nutnosti změnit strukturu ekonomiky a přizpůsobit se rozvoji nových technologií, nic o naší představě evropské spolupráce a budoucí podoby EU, abych jmenoval jen několik příkladů.
Zatím je totiž hlavním tématem současné předvolební kampaně kvalita této kampaně, samozřejmě posuzováno čistě v technického hlediska. Jako by se politici i novináři smířili s tím, že volby rozhoduje marketing. Tím si ovšem do značné míry pod sebou podřezávají větev, protože nahrávají právě těm populistům, podle kterých žádný program není potřeba a stačí jedno správně zvolené heslo.
Marketingová manipulace
Podle zásad marketingu je selektivní výběr faktů legitimním nástrojem, pokud je proveden obratně. A je otázkou, zda se takové manipulaci dá čelit trpělivým vysvětlováním nebo spíše zase jen jinou šikovnou manipulací.
Když se podíváme na významná rozhodnutí z nedávné doby, vidíme, kolik z nich bylo učiněno pod vlivem marketingové manipulace a často i na základě nepravdivých informací. Přitom z čistě technického hlediska byly dodrženy demokratické mechanismy. Za všechny jmenujme třeba rozhodnutí o Brexitu.
Zbožštění politického marketingu, který čím dál více ovládá náš veřejný prostor, oslabuje i roli médií a postavení novinářů. Novináři najednou jakoby nejsou potřeba a veškerá veřejná debata se přesouvá na sociální sítě. Pokud ovšem nemá být náš politický provoz řízen čistě on-line průzkumy voličských preferencí, které jsou výsledkem momentálních nálad největší části veřejnosti, měla by být společným zájmem médií i nepopulistických politiků snaha společenskou debatu co nejvíce racionalizovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Lukáš Jelínek: Napomádované knihy místo stranických programů?
Kdo z politiků aspoň jednou za život nevydá vlastní knihu, ten jako by nebyl. A je jedno, jestli ji poskládá z článků, projevů, vizí, veselých historek nebo receptů.
-
Proč ČSSD propadá? Program má progresivní, ale já tady žiju a vidím, co se děje, glosuje novinářka
Nejstarší česká politická strana stojí na hraně svého konce ve vrcholné politice. Pro podzimní volby její podpora podle průzkumů osciluje kolem potřebných 5 procent.
-
Apolena Rychlíková: Volební program ČSSD překvapivě připomíná západní levici
Na rozdíl od jiných stran ČSSD ve volebním programu píše o příjmové stránce státu. Bude totiž záležet, na koho náklady za krizi i rozpočtovou díru dopadnou a s jakou silou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.