Jan Vávra: Jde Čechům jen o peníze?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Viktor Orbán (vlevo) s českým premiérem Andrejem Babišem

Česká republika se kvůli svému premiérovi dostala v Evropě do stejné pozice, v jaké se kvůli svému premiérovi ocitlo Maďarsko.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Oba pánové jsou jedinými premiéry členských zemí, které Evropský parlament drtivou většinou hlasů vyzval k rezignaci. Jakým řízením osudu se Česká republika dostala do takového spojenectví s notoricky známou „černou ovcí“ Evropské unie? 

Viktora Orbána evropské instituce dlouhodobě kritizují za porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv. Během své desetileté vlády dosadil do vedoucích pozic ve státní správě, podnicích i na soudech osoby ze své politické strany, omezil nezávislá média, odebral pravomoci akademickým i výzkumným institucím. Západní média o něm často hovoří jako o diktátorovi. Orbán ovšem otevřeně přiznává, že nechce liberální demokracii, a slíbil vybudování nového, neliberálního Maďarska.

Andrej Babiš, jakkoli někdy vypadá, že se mu přístup Viktora Orbána zamlouvá, dodržuje pravidla parlamentní demokracie a České republice porušování norem právního státu nebo lidských práv nikdo nevyčítá.

Střet zájmů

Stali jsme se předmětem kritiky poslanců Evropského parlamentu jen kvůli střetu zájmů premiéra, který podle nich zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, protože se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje Agrofert jako jednoho z největších příjemců evropských dotací.

Andrej Babiš i Viktor Orbán reagují na kritiku evropských institucí podobně, a to tak, že hrají na národní strunu. Podle Orbána chtějí europoslanci potrestat Maďary za to, že nechtějí svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. Andrej Babiš zase svým stoupencům na Facebooku oznámil, že „matka Země a otec Slunce vzkazují, že se máme spojit a že nám tady do tý naší zemičky nikdo nebude mluvit“.

Rozdílný étos

Kde se ovšem oba premiéři hodně liší, je jakýsi „étos“ jejich národoveckého tažení. Orbán Maďarům slibuje napravit historické křivdy, zejména Trianonskou smlouvu z roku 1920, kdy Maďarsko přišlo o dvě třetiny svého území. Údělem Maďarů je podle něho vytvořit silný stát v oblasti Panonské pánve.

Ve svých vystoupeních se také často obrací na Maďary, kteří žijí za hranicemi. Odborníci to označují jako „externí“ budování státu v zemích, kde žijí maďarské menšiny. Nejviditelnějším krokem bylo přiznání práva na dvojí občanství a volebního práva Maďarům v zahraničí. 

Národní étos Andreje Babiše se omezuje na mnohem přízemnější cíle. Neustále pouze opakuje, že z Bruselu získá ještě víc peněz a že chce, abychom sami určili, na co je použijeme. Bohužel se nelze ubránit pocitu, že nejvíc peněz by měl dostat Agrofert. Ale nejméně třetině Čechů to nevadí a stojí pevně za ním.

Jan Vávra

Na otázku, proč Čechům k obdivu k premiérovi stačí takříkajíc „barva peněz“, zatímco Maďaři potřebují velký národní cíl, musí odpovědět sociologové a historici. Jistou nápovědu ovšem může nabídnout i ve středu zveřejněný průzkum Agentury EU pro základní práva, který hodnotil vnímání politiky, justice nebo korupce v zemích EU. Podle něho tolerují Češi a Slováci nejvíce ze všech národů Evropské unie drobné uplácení úředníků nebo dalších veřejných osob.

Pokud tedy tuto otázku neodbydeme poukazem na naši národní povahu a národní stereotypy, pak si musíme přiznat, že nás opravdová transformace stále teprve čeká.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio
autor: Jan Vávra | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související