Jan Rys. Vlajkař, kterého neměli rádi ani Češi, ani někteří nacisté

Spolupráce některých Čechů s nacisty měla v letech 2. světové války řadu forem. K těm nejznámějším a zároveň nejpokleslejším patřily aktivity nechvalně proslulého spolku Vlajka.

Čtěte také

Hácha pět let ve funkci. Byl to zrádce, nebo dělal, co mohl?

V dobách největší slávy měl 13 tisíc členů a v čele ambiciózního Jana Ryse-Rozsévače, jednoznačného nacionalistu a antisemitu.

Rys-Rozsévač vstoupil do Vlajky ještě před okupací československého pohraničí. Vznik protektorátu vyhodnotil jako příležitost ke kariérnímu postupu a opakovaně útočil na prezidenta Háchu i premiéra Eliáše, které právem považoval za málo pronacistické.

Nabádal k udavačství nacistům

Okupaci Československa nadšeně schvaloval, požadoval účast českých a moravských dobrovolníků ve válce po boku nacistické armády, nabádal členy Vlajky k udavačství a rozsáhle se snažil působit v nacistickém duchu na českou mládež.

Čtěte také

Záchrana Evropy před bolševismem? Po porážce u Stalingradu v Lucerně řečnil Moravec i Frank

Vlajka to měla složité: spolek nebyl nikdy protektorátní vládou formálně schválen, z právního hlediska balancoval na hraně zákona. Nacistické okupační správě v Praze se vlajkaři občas hodili – ale daleko víc sázeli na lidi typu Emanuela Moravce.

Jen tak si lze vysvětlit jednu z mnoha příhod z protektorátu: když se v listopadu 1939 sešli vlajkaři v pražské Lucerně a na shromáždění zdvihali pravici a vykřikovali, a to za přítomnosti členů SS hesla „Rys do vlády!“ nebo „Židi ven“, zasáhla proti nim česká protektorátní policie.

Čtěte také

Kde jsou všechny ty děti? Jak vypadalo poválečné hledání českých dětí určených nacisty k poněmčení

Dochoval se autentický výrok policisty Pěnkavy, který s obuškem v ruce vyháněl vlajkaře z Lucerny se slovy: „Vy svině, já vám dám, křičet ,Heil Hitler‘ a ,Židi ven‘“.

Svojí nenávistí ke kolaborantu Emanuelu Moravcovi, kterého veřejně označoval za masarykovského legionáře, byl Rys-Rozsévač pro nacistickou správu v protektorátu už  neúnosný.

Na přelomu let 1942 a 1943 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau. Po jeho osvobození se přes varování Američanů sám dobrovolně vrátil do Prahy, kde jej čekal soud a v červnu 1946 poprava.

Vysíláme v repríze z roku 2021.