Jan Rys. Vlajkař, kterého neměli rádi ani Češi, ani někteří nacisté
Když se před 75 lety české soudy vypořádávaly s kolaboranty, stál mezi obžalovanými i nedostudovaný medik Josef Rozsévač, známý pod pseudonymem Jan Rys. Představitel nechvalně proslulé Vlajky a aktivní spolupracovník nacistů. Jeho osud rozebírá historik Jiří Pernes.
Spolupráce některých Čechů s nacisty měla v letech 2. světové války řadu forem. K těm nejznámějším a zároveň nejpokleslejším patřily aktivity nechvalně proslulého spolku Vlajka.
V dobách největší slávy měl 13 tisíc členů a v čele ambiciózního Jana Ryse-Rozsévače, jednoznačného nacionalistu a antisemitu.
Čtěte také
Rys-Rozsévač vstoupil do Vlajky ještě před okupací československého pohraničí. Vznik protektorátu vyhodnotil jako příležitost ke kariérnímu postupu a opakovaně útočil na prezidenta Háchu i premiéra Eliáše, které právem považoval za málo pronacistické.
Nabádal k udavačství nacistům
Okupaci Československa nadšeně schvaloval, požadoval účast českých a moravských dobrovolníků ve válce po boku nacistické armády, nabádal členy Vlajky k udavačství a rozsáhle se snažil působit v nacistickém duchu na českou mládež.
Vlajka to měla složité: spolek nebyl nikdy protektorátní vládou formálně schválen, z právního hlediska balancoval na hraně zákona. Nacistické okupační správě v Praze se vlajkaři občas hodili – ale daleko víc sázeli na lidi typu Emanuela Moravce.
Čtěte také
Jen tak si lze vysvětlit jednu z mnoha příhod z protektorátu: když se v listopadu 1939 sešli vlajkaři v pražské Lucerně a na shromáždění zdvihali pravici a vykřikovali, a to za přítomnosti členů SS hesla „Rys do vlády!“ nebo „Židi ven“, zasáhla proti nim česká protektorátní policie.
Dochoval se autentický výrok policisty Pěnkavy, který s obuškem v ruce vyháněl vlajkaře z Lucerny se slovy: „Vy svině, já vám dám, křičet ,Heil Hitler‘ a ,Židi ven‘“.
Svojí nenávistí ke kolaborantu Emanuelu Moravcovi, kterého veřejně označoval za masarykovského legionáře, byl Rys-Rozsévač pro nacistickou správu v protektorátu už neúnosný.
Na přelomu let 1942 a 1943 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau. Po jeho osvobození se přes varování Američanů sám dobrovolně vrátil do Prahy, kde jej čekal soud a v červnu 1946 poprava.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
