Jan Macháček: Čeká Ameriku souboj miliardářů?

Již nyní utrácí rekordní sumy. Čeká tedy Spojené státy souboj Donalda Trumpa a Michaela Bloomberga, dvou miliardářů, magnátů, oligarchů, mogulů nebo jak se tomu ještě všelijak říká?

Možná ano, možná ne. Nejprve si srovnejme, jak jsou oba zmínění adepti bohatí. Vtip je v tom, že o Trumpovi to ve skutečnosti nevíme, protože neodevzdává Kongresu svoje daňová a majetková přiznání ani je nezveřejňuje. Trump Organization není ani veřejně obchodovatelná, takže můžeme vycházet pouze z odhadů.

Z těch vyplývá, že Trump není z amerického pohledu závratně bohatý. I v rámci České republiky by se horko těžko dostal do první desítky miliardářů. Oproti Trumpovi je Michael Bloomberg bohatý závratně. Patří mezi deset nejbohatších lidí na světě – v nedávném měření se umístil osmý.

Jméno jako značka

Čtěte také

Karel Hvížďala: Bloomberg a média vs. prezidentská kandidatura

U obou platí, že jejich podnikání je spojeno se značkou, která nese jejich jméno – to není ani v Americe zrovna obvyklé. Případný konflikt zájmů se tak těžko monitoruje. Jak třeba dokázat, že hotely se jménem Trump v USA i ve světě jsou více obsazené proto, že turisté jsou zvědaví, jak to vypadá v hotelu, který založil americký prezident a dnes ho spravuje jeho rodina? Jak doložit, že nějaký bohatý šejk nebo Číňan se ubytoval zrovna u Trumpů za účelem toho, aby si toho Trumpova rodina všimla?

Bloomberg zase provozuje terminály, které sloužím bankám a  burzám po celém světě. Bude-li Bloomberg prezidentem, jak se budou prodávat terminály Bloomberg třeba do Číny nebo do Ruska? Název změnit nejde, protože se značkou úspěch terminálu stojí a padá.

Trump se stal prezidentem bez jakékoli politické zkušenosti. Bloomberg po tři období řídil město New York – počtem obyvatel větší než Česká republika – a řídil ho profesionálně a dobře. Potíž je v tom, že takto bohatý člověk má tolik peněz, že je nejde někde zaparkovat a zmrazit. Má tolik aktiv, že může pouze měnit a přelévat jejich formu. Něco v akciích, ve zlatě, v surovinách, nemovitostech, v bankách. Jeho vliv může být zásadní nejen na trhy v americkém, ale i v globálním měřítku: na zlato, akcie, dluhopisy, zkrátka skoro na vše, na co si člověk vzpomene.

Potom má Bloomberg nadace. Dává miliardy dolarů na charitu, kulturu, vědu, granty nebo osvětu. Leckdo si takzvaně smočil. Tak například komentátor The New York Times Thomas Friedman podpořil před pár dny ve svém sloupku Bloombergovu kandidaturu, aby se v závěru textu čtenářům svěřil s tím, že jeho žena pro Bloombergovy nadace pracovala.

Bloomberg není žádný klaun, ale zodpovědný a zkušený člověk, profík v politice a byznysu. Začínal od nuly, je v mnoha ohledech sympatický.

Dost bylo miliardářů?

Čtěte také

Jan Fingerland: Bloomberga se bojí všichni, mají důvod

V Americe v poslední době platí, že volby vyhrává ten, kdo sežene nejvíc peněz na kampaň. Bloomberg se chystá utratit miliardu dolarů. To je asi třikrát víc, než utratila v posledních volbách Hillary Clintonová a předtím Barack Obama.

Přesto je klidně možné, že to tentokrát nevyjde, že peníze prostě nebudou hrát v politice hlavní roli. Jedna věc je názor, že je potřeba hlavně se zbavit Trumpa. Pokud jsou další kandidáti za Demokratickou stranu příliš velcí marxisté, progresivisté a revolucionáři, jeví se Bloomberg možná jako umírněný a zvolitelný pragmatik.

Jenže jedna věc je Trump osobně a věc druhá je podnikatel a boháč v politice. To druhé si v USA po celou její historii lidé občas žádají. Na postech guvernérů, starostů či ministrů se čas od času běžně objevují a objevovali i podnikatelé a různí bohatci. Otázka je, jestli tím není dnes Amerika poněkud překrmena a jestli se množina lidí, která chce či toleruje miliardáře v politice, nerovná množině lidí, kteří volili a budou volit znovu Donalda Trumpa.

Logo|foto:Český rozhlas

Těm ostatním se možná nebude chtít vytloukat klín klínem, tedy miliardáře dalším miliardářem. Voličské jádro a progresivističtí aktivisté Demokratické strany odmítají velké peníze v politice a jsou přesvědčeni, že doba si žádá energii, zažehávání srdcí a myslí a revoluční progresivní étos. Pro tyto lidi není Trump zlem jen proto, že je Trump, ale také proto, že je kapitalista.

Takže uvidíme. Docela spolehlivý indikátor bývají sázkové kanceláře. Uvidíme, co nám naznačí, až do toho Bloomberg vletí.

 Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost