Petr Janyška: Polsko chce hrát spolu s Německem první housle
Evropská unie stála a do značné míry stále stojí na dvojici Francie–Německo. Ovšem vzhledem k politickým turbulencím, jimiž poslední týdny prochází Francie, se ta země může stát na nějakou dobu slabým článkem Unie.
Je tu ale jiná velká země, která má dnes stabilní vládu, liberální a proevropskou, a která je také přímým sousedem Německa: Polsko. A to se vehementně hlásí o své místo na evropském slunci, má ambici hrát na kontinentu spolu s Berlínem první housle. Přičemž demografie je jasná: obě země mají dohromady 120 miliónů obyvatel.
Čtěte také
V německo-polských vztazích se všechno změnilo vítězstvím Donalda Tuska v loňských volbách. Do té doby, celých sedm let, mluvil tehdejší vládce Polska Jaroslaw Kaczyński o Německu jako o nepříteli. Pouštěl se do něj daleko častěji a vehementněji než do Ruska, Německo prezentoval jako odvěkého nepřítele Poláků.
Tehdejší kancléřka to nechávala bez komentářů, německé průmyslové kruhy v Polsku dál investovaly, v Berlíně doufali, že Kaczyński tu se svou zastydlou ideologií nebude věčně.
V Berlíně přijali Tuskovo vítězství s velkou úlevou a nový polský premiér a jeho ministr zahraničí Radosław Sikorski hned obnovili speciální vztahy a spolupráci s Paříží a s Berlínem, tzv. Výmarský trojúhelník, který za časů Kaczyńského skomíral.
Posílení polské východní hranice
Čtěte také
Před pár dny přijel do Varšavy na společné zasedání obou vlád kancléř Scholz spolu s desítkou nejdůležitějších ministrů a ministryní, včetně zahraničí a obrany. Bylo to už po několikáté, ovšem s tím, že léta vlády Kaczyńského strany PiS znamenala v těchto kontaktech dlouhou pauzu.
Alfou a omegou jednání obou vlád byla bezpečnost a ruské nebezpečí, ale také hrozba návratu Donalda Trumpa v USA, a tudíž nutnost větší evropské soběstačnosti. Polsko je unikátní v tom, že Tusk ukázal celé Evropě, že demagogické populisty, konkrétně stranu PiS, lze ve volbách porazit.
Polsko je pro Berlín samozřejmě enormně důležité svou strategickou polohou na východě Unie i tím, že jasně artikuluje ruské nebezpečí a reaguje na ně výrazným posilováním své obranné kapacity, na niž dnes věnuje čtyři procenta HDP, i svou rychle rostoucí ekonomikou.
Pro Varšavu jsou dnes velmi důležitá dvě témata, obě spojená s bezpečností a obranou země. Jednak posílení své východní hranice s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou v projektu zvaném Východní štít.
Čtěte také
Spolu se třemi baltskými státy požádalo v Bruselu o jeho unijní financování a kancléř Scholz se teď po počátečním váhání zdál té myšlence nakloněn. Většina utečenců, kteří se přes běloruskou hranici dostávají do Polska, tam nechce zůstat, ale míří do Německa. Jen loni jich tam takto přišlo tři sta tisíc.
Druhým tématem je projekt společné evropské vzdušné obrany zvaný Sky Shield, Nebeský štít. Kancléř s ním přišel v r. 2022 v Praze a Polsko k němu nedávno přistoupilo. A německé zbrojní firmy už zvažují postavit v Polsku několik svých závodů.
O Scholzově návštěvě Varšavy napsal jeden německý deník, že Polsko dnes může být pro Berlín důležitějším partnerem než Paříž. Před deseti lety by bylo něco takového nemyslitelné, dnes to ale ukazuje, jak se těžiště zájmu přesouvá na východ Evropy. Je to způsobeno jak ruskou agresí, tak i tím, že na tom Polsko aktivně pracuje. A česká vláda by to měla bedlivě sledovat.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka