Karel Barták: Evropu čeká obrovské zbrojní úsilí. Německo, Francie a Polsko udaly tón
Páteční berlínská schůzka německého kancléře Olafa Scholze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a polského premiéra Donalda Tuska přišla ve správnou chvíli. Jednota symbolizovaná spojenýma rukama tří klíčových evropských státníků byla symbolickým vzkazem do Moskvy, kde si souběžně nechal diktátor Vladimir Putin posvětit svou moc volební parodií, po které má ovšem ještě větší sílu, a ještě volnější ruce než dosud.
Bylo načase. V této vypjaté době stačí málo, aby se evropská jednota začala drolit. Po komunikačním přešlapu prezidenta Macrona, který bez konzultace s ostatními připustil možnost nasazení pozemních sil na Ukrajině, se vyhrotilo napětí mezi Paříží a Berlínem, což v Evropě nevěští nikdy nic dobrého.
Čtěte také
To je nyní zažehnáno. „Jsme jednotní a odhodláni nedovolit Rusku vyhrát tuto válku,“ prohlásil Macron. „V jednotě je síla více než kdy dříve. Naše tři země mají zvláštní odpovědnost,“ dodal Scholz.
Zajisté, obrozený „Výmarský trojúhelník“ spojující Německo, Francii a Polsko nereprezentuje celou Evropskou unii, je však ideálním podstavcem, na kterém je možné budovat evropskou jednotu a časem snad také věrohodnou ukázku evropské síly.
Ve čtvrtek se do Bruselu sjedou političtí lídři „sedmadvacítky“, aby se poprvé zabývali sérií ambiciózních návrhů, jak urychlit vyzbrojování Ukrajiny, posílit a modernizovat vlastní armády a podnítit domácí zbrojní průmysl. Na stole bude i kontroverzní návrh na zřízení mnohamiliardového fondu, tedy další obrovské půjčky, ze kterého by se toto úsilí zaplatilo.
Kakofonie a nesoulad
Macron, Scholz a Tusk sice neuspořádali tiskovou konferenci, asi aby otázky novinářů nenarušily slavnostní charakter společné fotografie. Nepřijeli se však jen vyfotit; dohodli se už nyní na několika praktických krocích.
Čtěte také
Například chtějí, aby výnosy ze zmrazených ruských aktiv sloužily k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Aby evropské země budovaly urychleně zbrojovky přímo na ukrajinském území. Oznámili vznik koalice, která se bude zabývat ukrajinskými objednávkami raket a střel schopných zasahovat cíle v hloubi ruského území. Německé střely Taurus zmíněny nebyly, ale jako by byly.
Zajímavé také bylo, že všichni tři otevřeně podpořili nákup zbraní a zejména munice pro Ukrajinu na světovém trhu, což je, jak víme, momentálně probíhající česká iniciativa. Francie se ji přitom dosti dlouho snažila mařit, protože dávala tvrdohlavě přednost utrácení veřejných peněz výlučně na evropskou produkci, která ovšem není k dispozici.
Evropský obranný průmysl byl několik desetiletí zcela přehlížen. Jeho dnešní stav je předmětem spekulací a nedorozumění. Panuje kakofonie a nesoulad. Všeobecně se ví, že i kdyby se armády evropských členů NATO ideálně spojily, nedokáží v případě konvenčního střetu s Ruskem operovat bez amerického přispění.
Však také Donald Tusk v Berlíně naléhal, že Evropané musí posilovat obranu nejen kvůli Ukrajině, ale také v očekávání možného návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Jistota, že Američané Evropu za každou cenu ochrání, je nebezpečně oslabena. Takže i proto je třeba oživení „výmarského trojúhelníku“ uvítat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
