Petr Janyška: Vnímá česká vláda novou osu Paříž – Berlín – Varšava?
V Evropě se rodí (či lépe řečeno obnovuje) nová mocenská osa: Francie – Německo – Polsko. Tyto tři státy mají dohromady téměř 200 milionů obyvatel a s touto vahou prosadí každé společné téma. Zatím tomu tak nebylo, v těchto dnech se ale kormidlo výrazně otáčí a česká diplomacie by na to měla umět reagovat. Pokud ovšem premiér Fiala a jeho poradci tuto novinku zaznamenali.
Čtěte také
Vzkříšení staronové konfigurace Paříž – Berlín – Varšava, tzv. Výmarského trojúhelníku, umožnilo loňské vítězství demokratické opozice v Polsku v čele s Donaldem Tuskem.
A jeho rychlé a promyšlené otáčení zahraniční politiky o sto osmdesát stupňů v porovnání s minulými lety Jaroslawa Kaczyńského, za jehož vlád se z Polska stala černá ovce EU, kde kromě Orbána nemělo žádného spojence. Polsko vyvolávalo stále nové konflikty se všemi unijními institucemi, ale i s řadou států, především s Německem. A loni dokonce i s Ukrajinou.
Výsledkem bylo, že v Bruselu Polsku nikdo nenaslouchal, že do Varšavy nikdo nejezdil, ledaže tudy projížděl na Ukrajinu. Kaczyński zahraniční politice vůbec nerozuměl, veškeré zahraniční kroky dělal jen s pošilháváním po domácích tématech a popularitě a bylo mu jedno, že v cizině ničí obraz své země.
Čtěte také
Tohle všechno nový premiér Tusk a nová vládní koalice mění za pochodu. Hned den po svém jmenování premiérem jel Tusk do Bruselu na evropský summit, kde byl přivítán s otevřenou náručí jako navracející se ztracený syn. Potom jel do Kyjeva, kde výrazně ujistil Ukrajince, že Varšava bude pomáhat ze všech sil a že bude působit na ostatní Evropany, aby nepolevili. A jeho třetí cesta vedla v pondělí do Paříže a do Berlína.
Tam ho prezident Macron i kancléř Scholz přijali rovněž velmi vřele. Nejen jeho osobně, ale jako představitele velké země, která přímo sousedí s bojující Ukrajinou. Hlavní poselství Tuskovy cesty byla kromě vylepšení vztahů s Berlínem a s Paříží a obnovy Výmarského trojúhelníku, shoda všech tří, že Ukrajina nesmí padnout, že Putin je nebezpečím pro celou Evropu a že všichni navýší výrobu a dodávky vojenské pomoci Ukrajině.
Musíme pochopit, že Polsko je mocnost
Čtěte také
Polsko je největším státem střední Evropy, se silnou ekonomikou a s velkými výdaji na zbrojení. Jako s takovým s ním Francouzi i Němci jednají. Putinův útok na Ukrajinu přenesl těžiště EU daleko na východ a Polsko v tomto ohledu hraje mimořádnou roli.
Novou polsko-německo-francouzskou konfiguraci a váhu Tuskova Polska by měla česká vláda rychle pochopit. Ideologicky je Tusk na stejné vlnové délce jako premiér Fiala, liberální pravice, a neodpovídá zájmům českého státu, aby se ODS stále držela Kaczyńského. Po maďarském a očekávatelném i slovenském úletu by se jako přirození partneři západní Evropy v regionu logicky jevily Polsko a Česká republika, jako liberální země, kde nevládnou populisté a kde mají na ruskou invazi stejný pohled.
Navíc Česká republika potřebuje mít v EU spojence a upřímně řečeno žádného zvláštního tam nemá. Potřebuje ho z mnoha důvodů, třeba jen až se bude rozhodovat o tom, jaké portfolio dostane česká komisařka či komisař. Polský spojenec by byl ideální. Řečeno jednoduše: Polsko nás nepotřebuje, váha jeho mocnosti ho předurčuje jako partnera těch čtyř největších v Evropě. Daleko víc ho potřebujeme my.
Teď jen nakolik premiér Fiala tohle chápe a bude schopen navázat s Tuskem rychle dobré vztahy. Zatím se pro to nic neudělalo.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
