Klára Notaro: Všichni jsme chudí, říkal papež František

Zde se kromě islámu také začíná dařit katolické menšině. Papež František chtěl reformovat církev – i to mladí katolíci ve Francii vítali. Jak často Francouzi debatují o nezbytnosti zrušení celibátu, jak často se zlobí, že kněžství je přístupné pouze mužům?

Čtěte také

Papež František: Dobrý večer všem. Náprava křivd a úcta k druhým. Jak se papež František zapsal do životů věřících

Papežovy moderní názory byly také jedním z důvodů, proč se na letošní Velikonoce dalo ve Francii pokřtít 17,8 tisíc katechumenů, mladistvých a dospělých. Nejvyšší počet za posledních 20 let.

Tuto pro katolickou veřejnost radostnou informaci je třeba zasadit do širšího kontextu. Rodičů, kteří se rozhodnou pokřtít dítě, je stále méně. O to cennější je rozhodnutí adolescentů a mladých dospělých o křest požádat.

Mladí Francouzi hledají pravidla

Jejich touha náležet k církvi – ve Francii zejména katolické – je v mnohých případech zrcadlovým obrazem velmi dynamické společnosti věřících muslimů a také evangelíků.

Čtěte také

Libor Dvořák: S bílou vlajkou papež nepochodil na Ukrajině ani v Rusku

Mládež hledá jasná pravidla hry, chce umět zřetelně rozlišit, co je dobré, co špatné. Na sociálních sítích sleduje mladé katolické influencery, kterých sice není tolik jako těch muslimských, ale kteří mají své mladé publikum.

Dnešní kněží jsou tak silným zájmem a intenzitou hledání pravidel překvapeni. Mládež se například seriózně zabývá otázkou půstu, který přirovnává k islámskému ramadánu. Matthieu Rougé, biskup z města Nanterre, což je  předměstí Paříže, říká, že na ranní bohoslužbu v 8 hodin nyní nechodí jen staré dámy, jak tomu bylo dosud, ale i mladí vroucně se modlící lidé.

Papež a politika

Francouzská politická elita se divila, že se v prosinci papež František nechtěl zúčastnit slavnostního znovuotevření chrámu Matky boží v Paříži. Papež považoval tuto akci za zpolitizovanou, jakkoliv byl rád, že byla katedrála krásně opravena a že bude věřícím opět sloužit. 

Čtěte také

Do dějin vstoupil zájmem o ty, kteří se ocitli na okraji. Jaký je odkaz papeže Františka?

Místo návštěvy hlavního města a setkání s vrcholnými politiky z celého světa v katedrále si Svatý Otec vybral Korsiku, kam se odebral o týden později a kde byl vřele přijat nadšenými davy prostých lidí. Františkova cesta na Korsiku byla jeho poslední do zahraničí.

Papež se vyhýbal okázalým gestům, miloval společnost periferie, lidi potřebné, mimo mocenské kruhy. Proto se také v roce 2023 vypravil do přístavního města Marseille, kde se také dočkal nevídaných ovací.  

Jedno z jeho oblíbených slov bylo „insieme“ – tedy společně. V rozpolcené francouzské společnosti má toto slovo velký význam, a nedělní mše je vzácnou příležitostí, kde vedle sebe v kostelní lavici mohou usednout Francouzi i cizinci, bohatí i chudí.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži