Robert Schuster: Proč je vysoká cena elektřiny v Německu Merzovou prohrou?
Když začátkem května oficiálně vznikla nová německá vláda kancléře Friedricha Merze, uložila sama sobě jeden nevyslovený úkol: Navenek chtěla vystupovat jinak než předchozí koalice levého středu kancléře Olafa Scholze. Bez veřejně se odehrávajících hádek, s jasnou představou, jak řešit nejpalčivější problémy země. A hlavně se držet zásady, že na čem se koaliční partneři jednou dohodnou, má také platit.
O to všechno se Merzova koalice také snažila, přesto se i ona už pomalu dostává do fáze, kdy dokáže přirozené rozpory mezi oběma vládními stranami, křesťanskými a sociální demokraty, stále méně držet pod pokličkou.
Čtěte také
V minulých týdnech to bylo dobře vidět u dvou témat. Tím prvním bylo navýšení minimální mzdy, což je tradiční téma sociálních demokratů. Kdysi ji dokázali prosadit a od té doby slibují v každé volební kampani, že po volbách prosadí její navýšení.
Zástupcům tržně-liberálního křídla Merzových křesťanských demokratů se to sice odjakživa protivilo, ale buď byli ve vlastní straně přehlasováni, nebo si spočítali, že bude výhodnější, pokud to skousnou, než aby kvůli tomu riskovali účast ve vládě.
Spor o peníze
I při jednáních o vzniku současné koalice, byla minimální mzda jedním z klíčových bodů. Kompromis, který se podařilo najít, spočíval v obecném konstatování, že minimální mzda se sice má zvýšit, avšak nikoli rozhodnutím vlády, nýbrž jako dosud na základě posouzení speciální komisí, která zohlední hlavně možné dopady na celou ekonomiku. To umožnilo oběma vládním stranám zachovat si tvář.
Čtěte také
K podobnému sporu se také schylovalo u ceny elektřiny. Koalice se sice původně dohodla, že sníží daň na úroveň srovnatelnou v ostatních evropských státech, čímž by klesla cena elektrické energie pro všechny občany.
Proti tomu se ale postavil ministr financí a šéf sociálních demokratů Lars Klingbeil a odůvodnil to napjatou rozpočtovou situací. Takže na nižší cenu nakonec dosáhnou jen některé firmy, jejichž výroba je obzvlášť energeticky náročná.
Ostatní, včetně domácností, musí čekat, až to rozpočtové podmínky dovolí. Kancléř Merz je tak v situaci, že nedokáže splnit jeden ze svých klíčových předvolebních slibů, navíc takový, který chtěl uvést do praxe okamžitě po nástupu do úřadu.
Podobně, jako když kdysi avizoval, že jako šéf vlády nasměruje Německo zpět k rozpočtové odpovědnosti, aby jenom pár dní po volbách spolu se sociálními demokraty a Zelenými schválil největší státní zadlužení v dějinách země.
Cena elektřiny měla padat, ale...
Kromě domácností čekaly na nižší ceny proudu hlavně mnohé malé a středně velké firmy, které byly navzdory všem automobilkám nebo velkým ocelárnám odjakživa páteří německé ekonomiky. Na rozdíl od těch velkých hráčů ale nebyly zvyklé čekat, než jim stát velkoryse něco přislíbí.
A je třeba také říct, že majitelé těchto společností byli zpravidla i věrnými voliči a sponzory křesťanských demokratů. Mnozí z nich proto už kalkulovali s tím, že jim od příštího roku klesne cena elektřiny a uspořené prostředky budou moct využít například k větším investicím. To se teď ale v mnoha případech nestane.
Skutečnost, že se Merz nedokázal ve věci nižší ceny proudu pro všechny prosadit, není možné označit jinak než jako velký neúspěch. Bohužel, to nejenom přispěje k dalšímu oslabení důvěry v kancléře osobně, ale i ve schopnost či ochotu politiků uvést do praxe sliby, na něž předtím lákali voliče.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
