Trumpovo znovuzvolení je pravděpodobné, ale pro svět nebezpečné, míní komentátor Financial Times

Donald Trump na předvolebním mítinku

Současný Západ se označuje za civilizační prostor založený na morálních hodnotách. V případě opětovného zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států by to vše ale bylo v ohrožení.

Myslí si to komentátor britského deníku Financial Times Martin Wolf.

Současný nájemník Bílého domu podle něj může být spokojený. Snaha politiků z řad Demokratické strany sesadit Trumpa z funkce totiž nevyšla.

To ale zároveň v pohledu autora znamená, že republikánští senátoři rezignovali na svou ústavní roli, když měli spolu s opozicí posoudit, jestli prezident zneužil své pravomoci. Ústavní žaloba ho vinila z toho, že tlačil na ukrajinské úřady, aby zahájily vyšetřování Trumpova soka a možného demokratického kandidáta na prezidenta Joea Bidena.

Místo toho si republikáni nad případem umyli ruce a rozhodnutí nechali na voličích, kteří v USA mají rozhodnout letos v listopadu. V těchto volbách však bude mít stávající prezident řadu výhod, myslí si Wolf.

Donald Trump se může opřít o své vášnivé podporovatele, Republikánskou stranu sjednocenou kolem jeho osoby, nastavení amerického volebního systému a v neposlední řadě také o dobře šlapající ekonomiku.

Jeho znovuzvolení je tak pravděpodobné.

Růst na dluh

Zřejmě nejvíce nahrává Trumpovi příznivá ekonomická situace. Prezident se stavu hospodářství široce věnoval také ve svém nedávném projevu o stavu unie, britský komentátor však tuto řeč označuje za pouhé velkohubé přehánění.

Ostatně i držitel Nobelovy za ekonomii Joseph Stiglitz upozornil, že Spojené státy i nyní zaostávají proti své konkurenci v řadě důležitých ukazatelů, jako je průměrný věk dožití, dlouhodobá nezaměstnanost nebo míra nerovnosti ve společnosti.

Navíc výkon americké ekonomiky, tamní úroveň zaměstnanosti nebo platového ohodnocení stále kopírují trendy, které mají původ v období po konci poslední hospodářské krize před více než deseti lety.

Americká vláda po ní podpořila hospodářství obřím ekonomickým stimulem, který se ale zároveň projevil monstrózním schodkem rozpočtu, který se v dohledné době nepodaří snížit. To vše ukazuje, že momentální stav hospodářství Spojených států není možné hodnotit jako nějaký výrazný úspěch.

Varování před tyranem

Řada obyvatel země má nicméně pocit, že se ekonomika zlepšuje. A právě toto vnímání bude hrát důležitou roli v letošních volbách.

Pokud v nich Donald Trump opět uspěje, bude toto vítězství důležitější než to předchozí z roku 2016. Pokud totiž američtí voliči vyberou i napodruhé demagoga klasického střihu, už nebude možné mluvit o náhodě. Bude to rozhodující chvíle, píše Martin Wolf.

Trumpovo znovuzvolení by podle něj mělo největší dopad na samotný stav liberální demokracie ve Spojených státech. Jak se totiž zdá, současný prezident má za to, že stojí nad zákonem a nemusí se zodpovídat nikomu a ničemu. Dokonce ani americkému Kongresu.

Trump si snad myslí, že se zodpovídá jen americkým voličům. Respektive pouze těm voličům, kteří volí jeho samotného. Zároveň zaujal pohled, ve kterém jsou členové jeho administrativy, zaměstnanci veřejné správy a dokonce i volení úředníci zavázaní loajalitou především vůči prezidentovi samotnému, a nikoliv k nějakému vyššímu státnímu principu.

Před takovým člověkem přitom varovali zakladatelé Spojených států a autoři americké ústavy, kteří často odkazovali na myšlenky Platóna. Tento řecký filozof a jeho pokračovatelé varovali, že z politického vůdce, který nebude respektovat běžné zvyklosti a rozdělení moci, se může snadno stát tyran. Na svou obhajobu se takový člověk bude odvolávat na vůli lidu a potřebu tento lid chránit.

Notorický lhář

Nyní přitom nikdo nedokáže ani odhadnout, kam až si případně Donald Trump dovolí zajít, pokud příští rok v lednu zahájí své druhé funkční období. A není jisté ani to, kam až mu dovolí zajít instituce, které v USA fungují jako pojistka republikánského zřízení.

Co ale podle Martina Wolfa jisté je, je skutečnost, že mnoho hranic k překročení už v americkém systému nezbývá. Ale i kdyby velká tradice americké demokratické republiky další volební období Donalda Trumpa přežila, jeho znovuzvolení by mělo celosvětový dopad.

Britský komentátor označuje Trumpa za demagoga, nacionalistu a notorického lháře, který opakovaně vyjádřil obdiv k různým světovým tyranům. A jsou to zároveň despotové celého světa, kteří v šéfovi americké administrativy vidí svou spřízněnou duši. Liberální demokraté by se tak za dalšího mandátu Donalda Trumpa cítili ve světě opuštěnější než dosud.

Za své by mohla vzít i vidina Západu coby společenství morálních hodnot. Přinejlepším by se tento prostor proměnil v pouhý soubor bohatých zemí, které se snaží ve světě udržet svou dosavadní pozici.

Donald Trump by také nejspíš pokračoval v zahraniční politice poplatné svému nacionalistickému světonázoru. Neustaly by tak zřejmě ani jeho snahy o podrývání Evropské unie, ke které dlouhodobě vystupuje s odporem.

Nepřítel pravidel

Evropský integrační spolek není šéfovi Bílého domu po chuti hned z několika důvodů. Evropskou unii totiž vnímá nejen jako největšího ekonomického konkurenta Spojených států, ale odmítá i samotnou myšlenku sjednocení starého kontinentu, myslí si komentátor deníku Financial Times.

Náměstek amerického ministerstva obrany David Helvey si nedávno ve stejném hospodářském listu stěžoval na nepřátelství Číny a Ruska vůči mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech. A podle Wolfa to byl důležitý a správný postřeh.

Za problém ale považuje to, že největším nepřítelem v této věci jsou právě současné Spojené státy. Přitom na USA dosud spoléhali mnozí z těch, kteří podporují myšlenku jasně nastaveného globálního systému. Prezident Trump ale svým důrazem na merkantilismus a bilaterální vztahy států tuto pozici torpédoval.

Důraz šéfa Bílého domu na krátkodobé transakční vztahy a ochota využívat pro dosažení svých cílů všechny nástroje americké moci mají už teď dopad na celý svět. V mezinárodních vztazích Washington vytváří nestabilní a nepředvídatelné prostředí.

Proti spolupráci

Neblahé důsledky pociťují jednotlivé vlády i ekonomická sféra. A současná nejistota se v případě druhého volebního období Donalda Trumpa může ještě prohloubit. Otázkou může být dokonce i to, jestli jakýkoliv druh mezinárodního řádu založeného na úctě k právu a dohodám vůbec přežije jeho další možné působení v Oválné pracovně.

Z praktického hlediska přitom nyní existuje řada výzev, které je potřeba zvládnout. Patří sem například křehký a komplexní vztah Spojených států s Čínou.

Zřejmě nejdůležitější výzvou současnosti je pak správa globálních statků a ochrana životního prostředí, zejména atmosféry a oceánů. Velké obavy vzbuzuje světové klima, ale také biodiverzita rostlinných a živočišných druhů. Času k potlačení hrozeb vůči těmto oblastem je přitom stále méně a méně.

Trumpova vláda vystupuje odmítavě nejen k ochraně planety, ale také k samotnému konceptu celosvětové spolupráce. Její další čtyři roky by tak mohly znemožnit jakoukoliv potřebnou akci. Washington ostatně dlouhodobě vysílá signály, jako kdyby veřejné statky celé planety považoval za něco, čím se není třeba příliš zabývat.

Svět se přitom podle britského komentátora nachází v době historického zlomu a potřebuje hlavně moudrost a mezinárodní spolupráci. A to víc než kdykoliv předtím. Potřebné činy ale nepřicházejí.

Znovuzvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států by tak znamenalo především velké selhání. Rok 2020 je letopočet, na kterém záleží naše budoucnost, dodává Martin Wolf v deníku Financial Times.