Jan Fingerland: Bloomberga se bojí všichni, mají důvod

Michael Bloomberg vstupuje do boje o Bílý dům
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michael Bloomberg vstupuje do boje o Bílý dům

Do boje o Bílý dům se zapojí Michael Bloomberg, a do vrabců jako když střelí. Důvod k obavám má nejen Trump, ale i kterýkoli z dosavadních favoritů demokratických primárek.

Michael Bloomberg je zdánlivě obdoba Donalda Trumpa. Miliardář s politickými ambicemi. Vlastně také příslušník establishmentu, vůči kterému se sám Trump tak rád vymezuje.

Oba jsou spjati svou kariérou s New Yorkem, oba se v minulosti pohybovali mezi republikánskou a demokratickou politickou identitou. A v neposlední řadě, jsou to postarší bílí muži, ovšem zřejmě v záviděníhodné kondici.

Donald Trump na Bloombergovo ohlášení reagoval tweetem, ve kterém se na souboj s „malým Michaelem“ těší. Jeho sarkasmus ale možná skrývá strach, protože s Bloombergem by se mu nebojovalo lehko.

Nejen proto, že v oblasti, kterou sám Trump považuje za měřítko úspěchu, totiž vydělávání peněz, byl Bloomberg mnohem úspěšnější. Nejen co do výše majetku a bez toho, aby sám bohatství zdědil, jako Trump. Nemá za sebou skandály, jako současný prezident, ani spekulace o pozadí jeho obchodů. O skandálech jiného druhu ani nemluvě.

Šlechetný miliardář

Bloombergův příchod na scénu není zas tak překvapivý. Miluje politiku a veřejné záležitosti.

Místo aby si jako miliardář ve výslužbě dopřál lenošení na vlastním ostrově, gigantické akvárium se žraloky anebo soukromý kosmický program, rozhodl se stát starostou New Yorku. Opakovaně uspěl v newoyrských volbách – jistě i s přispěním peněz, které měl k dispozici, ale především se souhlasem newyorských voličů.

Bloombergovo jméno se už vícekrát objevovalo i mezi možnými uchazeči v minulých (a předminulých) prezidentských volbách, nakonec se vždy rozhodl nekandidovat. Od té doby zesílily důvody, kvůli kterým se o jeho plánech hovořilo jako o seriózní alternativě. Zesílila totiž krize obou hlavních politických stran.

Republikánská strana, chtě nechtě, musí dožít ještě jedno období s Trumpem jako svým kandidátem. Ostatně jediný jeho vnitrostranický vyzyvatel se před pár dny svého boje o kandidaturu vzdal.

A demokraté, jak to vypadá, vyprodukují kandidáta příliš slabého, nebo příliš levicového, anebo obojí zároveň. Za neschopnost je nedávno vyplísnil i exprezident (Barack) Obama. Přitom demokraty čeká o to těžší boj, že američtí voliči napodruhé jen výjimečně nezvolí prezidenta, který už je ve funkci.

Bloomberg v minulosti uvažoval o nezávislé kandidatuře. To je v jednokolovém většinovém systému velmi nevýhodné postavení. Takový politik může nanejvýš ubrat hlasy jednomu ze stranických kandidátů. Jako se třeba v 90. letech postaral miliardář Ross Perot o zvolení demokrata Billa Clintona. Protože odčerpal mnoho hlasů republikánovi Georgi Bushovi staršímu.

Tak by tomu bylo i tentokrát, protože Trumpovo voličské jádro je příliš velké a kompaktní. Určité části republikánů by mohl imponovat jeho podnikatelský úspěch a ekonomický konzervatismus, a také vypočitatelnost. Jako nezávislého kandidáta by ho snad volila část demokratů, i proto, že v oblasti sociální a kulturní je Bloomberg dosti levicový, nebo, americkou terminologií, progresivní – od umělých potratů až po marihuanu.

Republikánský demokrat

Bloomberg se proto snaží získat demokratickou nominaci. Potíž je, že už nebude mít čas kvalifikovat se do důležitých televizních debat s ostatními kandidáty, a podle průzkumů ho kupodivu řada Američanů nezná. Pro řadu mladších a levicovějších demokratů také není Bloomberg o moc jedlejší než Trump.

Spekuluje se o tom, že jeho cílem opravdu není kandidovat, ale pomoci sestřelit levicovější kandidáty mezi demokraty, a tak nespálit demokratické šance na Trumpovu porážku.

Na současném předvolebním stavu je pozoruhodné, že se sice mluví o politickém vzestupu mladé generace mileniálů, mnohem levicovějších a jaksi „evropštějších“, ale mezi lidmi, kteří se budou ucházet o Bílý dům, jasně převažují lidé, kteří se blíží k osmdesátce – Trump, Biden, Warrenová, Sanders a teď  Bloomberg.

Jan Fingerland

Všichni jsou také bílí a z formálně křesťanskými kořeny, s výjimkou dvou, Sanderse a Bloomberga, kteří pocházejí z židovských rodin. Ten druhý se ke svému původu hlásí mnohem otevřeněji.

Mezi všemi špatnými zprávami o americké politice je tedy i pár dobrých, třeba že Bloomberga jeho příslušnost k menšině nijak nediskvalifikuje. Amerika je možná v krizi, ale také dospívá.

Autor je komentátor Českého rozhlasu