Daniel Veselý: Rozhodne téma klimatických změn o příštím americkém prezidentovi?
Trumpova administrativa, která představuje patrně největší překážku v boji proti možnému klimatickému rozvratu, opět přilévá olej do ohně, neboť hodlá schválit směrnici regulující emise metanu při těžbě fosilních paliv.
Plán Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) podle listu Wall Street Journal spočívá v odstranění nařízení Obamovy éry, které po ropných korporacích vyžadují instalaci technologií monitorujících a limitujících únik metanu z nových ropných vrtů, nádrží, plynovodů a ropovodů. Chystané opatření má energetickým společnostem do roku 2025 ušetřit 123 milionů dolarů.
Čtěte také
Avšak metan, jak známo, je mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Jenže Donald Trump, jenž považuje antropogenní změny klimatu za čínský hoax, jde jako obvykle na ruku fosilnímu průmyslu, aniž by bral v potaz ohromná rizika svého konání. Po mně potopa…
Dokonce i zástupci ropného průmyslu jsou v otázce regulací emisí metanu rozděleni. Zatímco společnosti, jako jsou BP, Shell nebo ExxonMobil, regulace zavedené Obamovým kabinetem obhajují, obchodní asociace American Petroleum Institute Trumpovo kontroverzní opatření naopak vítá.
Je to prosté, leč depresivní: Trumpova vláda nejen že bojkotuje globální úsilí o zmírnění globálního oteplování (a nutno zdůraznit, že jde prozatím o velice rozvláčné a nedostatečné snahy), ale aktivně prohlubuje klimatickou krizi. Vždyť Trumpův Bílý dům odstoupil od pařížské dohody o ochraně klimatu, ochromil chod Agentury pro ochranu životního prostředí, zrušil řadu emisních regulací Obamova kabinetu, zintenzivnil těžbu fosilních paliv apod.
Ochromení demokraté
Trumpovo trestuhodné hazardérství s osudem planety, v němž mu značně sekundují další významní hráči, kupříkladu brazilský žhář Jair Bolsonaro, není radno podceňovat. Demokratická strana by mohla v blížících se prezidentských volbách z Trumpova sociopatického přístupu ke klimatické krizi vytěžit maximum, jenže její praktické kroky jsou rozpačité.
Čtěte také
Demokratický národní výbor (DNC), tedy nejvyšší instituce Demokratické strany, nedávno schválil rezoluci, podle níž se uchazeči o křeslo v Oválné pracovně nemohou účastnit debat na jedno specifické téma – téma klimatických změn nevyjímaje. Lídři demokratů se tak střílejí do nohy, protože lidskou činností způsobená změna klimatu je nadčasovým fenoménem, o nějž se zajímají zhruba dvě třetiny Američanů.
Demokratická strana patrně vyšle do souboje s Donaldem Trumpem nemastného neslaného Joe Bidena, který symbolizuje clintonovské status quo a který může excentrickému Trumpovi snadno podlehnout. Stěží si lze představit nepříliš výrazného činitele Obamovy vlády jako vítěze nad mazaným populistou.
Zelený nový úděl jako politická nutnost
Ačkoli i Joe Biden nakonec akceptoval zelený nový úděl jako politickou nutnost, s patrně nejpropracovanějším plánem na klimatickou akci přichází Bidenův vážný soupeř v demokratických primárkách Bernie Sanders.
Zelený nový úděl v Sandersově podání souzní s poznatky vědecké komunity, podle níž je nutné dosáhnout nulových emisí nejpozději do půlky století. Náklady by prostřednictvím vyšších daní a pokut zčásti financoval fosilní průmysl, tedy hnací motor klimatické krize.
Mnozí komentátoři Sandersův klimatický plán zesměšňují a považují jej za utopii, protože prosazuje příliš témat najednou a volá po něčem tak absurdním jako jsou důstojné zaměstnanecké podmínky. Jenže Sandersův zelený nový úděl jde na dřeň, a má proto ohromný volební potenciál, který by Trumpovi mohl pěkně zavařit.
Autor je komentátor Britských listů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
