Robert Schuster: Němečtí radikálové se dotahují na Merze. Co to znamená pro jeho budoucí vládu?
Necelé dva měsíce po předčasných volbách vznikla v Německu nová vláda, kterou budou tvořit křesťanští a sociální demokraté. Na německé poměry byla koalice dojednána v rekordně krátkém čase. Pokud proběhne schvalování dohody budoucími partnery hladce, bude předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz zvolen začátkem května desátým kancléřem Spolkové republiky.
Dohoda o budoucí vládě vznikla na pozadí aktuálních dramatických změn způsobených nepředvídatelným počínáním amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Čtěte také
Vedle toho se ale dějí věci i v samotném Německu. Například, že se za krátkou dobu od voleb zřejmě stihly zásadně proměnit preference voličů. Jestliže koncem února vyhráli křesťanští demokraté Friedricha Merze – s více než 28 procenty a s náskokem osmi procentních bodů – před protimigrační Alternativou pro Německo (AfD), v mezičase se situace úplně změnila, když se AfD na Merzovu stranu dotáhla.
A nejen to. Krátce před prezentací koaliční dohody, se dokonce objevil první průzkum, který vidí Alternativu pro Německo v čele.
Pokles preferencí vítěze
Samozřejmě, že to neznamená, že by tak dopadly i volby, pokud by se nyní konaly. Avšak srovnatelně výrazný pokles preferencí u volebního vítěze za tak krátkou dobu Německo nepamatuje.
Čtěte také
Dá se předpokládat, že tento propad souvisí s tím, že volební vítěz Merz krátce po volbách porušil své hlavní předvolební sliby. Jestliže předtím avizoval, že skončí se zadlužováním země, následně spolu se sociálními demokraty a za asistence Zelených souhlasil s rozvolněním ústavně zakotvené dluhové brzdy.
A aby toho nebylo málo, ještě podpořil vytvoření 500miliardového fondu, jakéhosi paralelního rozpočtu, na investice do infrastruktury. To vše skoro pokoutně, s pomocí parlamentu ve starém složení, ačkoli ten nový měl krátce před svým ustavujícím zasedáním.
Jenomže v novém Bundestagu už nemají křesťanští demokraté, sociální demokraté a Zelení potřebnou ústavní většinu, tak to bylo třeba schválit ještě předtím.
Vítěz v koutě?
Sociální demokraté, kteří jako jediní připadají v úvahu coby Merzovi koaliční partneři a ve volbách skončili až třetí, s nejhorším výsledkem ve svých dějinách, zatlačili volebního vítěze během předchozích jednání úplně do kouta.
Čtěte také
Od té doby to u křesťanských demokratů vře. Množí se zprávy, že někde vystoupily ze strany celé místní organizace, jinde jsou její funkcionáři konfrontováni s hněvem voličů, kteří se cítí být podvedeni.
Merz proto čelil tlaku, aby aspoň u migrace dodržel předvolební sliby, když avizoval vracení migrantů už přímo na hranicích. To se mu, zdá se, nakonec podařilo do koaliční smlouvy dostat.
Stejně tak, že ministerstvo vnitra, které nese za migrační politiku klíčovou odpovědnost, povedou křesťanští demokraté. V tomto kontextu pak získává na významu i fakt, že po mnoha desítkách let Merzova strana obsadí rovněž ministerstvo zahraničních věcí. Právě na jeho šéfovi bude, aby přísnější hraniční režim dokázal komunikovat směrem k sousedům.
Zda bude Merzova mise úspěšnější, než jak tomu bylo v případě jeho předchůdce Olafa Scholze, bude záviset na tom, jak rychle se mu podaří hned zkraje svého mandátu rozjet maximum projektů, na nichž se vládní strany dohodly.
A také na tom, jak otevřeně bude případné změny, které se chystají, komunikovat směrem k široké veřejnosti. Zkušenosti se Scholzem nechť mu jsou varováním.
Autor je editorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
