Jan Januš: Návrh na snížení platů soudců je jen populismus. Úspory jsou jinde

Nejspíš jste poznali část památného výstupu někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše na Červeném hrádku. Při současných debatách o možném snižování platů soudců, které by měly být podle návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) do budoucna nižší alespoň o třetinu, si nejde na Jakešovy tragikomické věty nevzpomenout.

Připomeňme si základní souvislosti soudcovských platů. Jsou skvělé, průměrně se patrně pohybují někde mezi 100 až 200 tisíci korunami měsíčně. Zároveň jsou ale odpovídající tomu, co vydělávají i jiní špičkoví právníci (v porovnání s velkou advokacií jsou naopak spíše nižší).

Čtěte také

Jan Januš: Nejvyšším soudcem je Angyalossy, nevíme ale proč. Bude nás muset přesvědčit, že na to má

Soudcovské platy mají v první řadě, spolu s dalšími výdobytky, jako je například jmenování soudců až do věku 70 let, zajišťovat absolutní nezávislost. Podceňovat bychom ale neměli ani konkurenceschopnost justice. Tedy aby ti nejlepší právníci nekončili právě kvůli finančnímu ohodnocení jen v advokacii nebo v korporacích.

Návrh ministryně Maláčové ale možná bude jen populistickou hrou, která nikdy nepřinese nějaký hmatatelný výsledek. Už třeba kvůli opačnému názoru premiéra Andreje Babiše (ANO). Politici si musí být vědomi, že nad soudcovskými platy bdí Ústavní soud, a to právě kvůli tomu, o jak vysoké hodnoty jde.

Soudců v budoucnu méně, asistentů více

A ve chvíli, kdy může mít rozpočet půlbilionový schodek, a kdy se tu doslova šermuje desítkami, možná stovkami milionů korun, které mohou jít jednou tam a podruhé jinam, a kdy se také hovoří o mimořádných šesti tisících pro důchodce, je fatální snížení platů soudců o vyšší desítky tisíc korun zjevně tak nějak vybočující z nyní běžných postupů. 

Čtěte také

Jan Januš: Žijeme v demokracii, potvrzují nám soudci a rozptylují pochybnosti

Voliči, alespoň někteří, ale mohou na podobné vzkazy slyšet. Politici, kteří je vysílají, si patrně neuvědomují, s jakým nebezpečím si zahrávají. Justici, alespoň mám pocit, se v posledních letech dařilo budovat důvěru.

Nedávno se ale nakupilo několik individuálních problémů, spojených s eticky nebo i právně pochybným jednáním některých soudců. Jsou to jednotky případů, zároveň jsou ale hodně vidět a justici celkově oslabují.

Pokud se nyní, kdy se mluví o možné hospodářské krizi, a všichni se shodnou snad jen na tom, že netuší, co bude na podzim a co příští rok, šermuje s platy soudců (a vytváří se dojem, že jsou vzhledem k aktuální situaci nemorálně vysoké), důvěru v justici to může ještě více podkopat. Což opravdu nepotřebujeme.

Čtěte také

Jan Januš: Sotolář bude soudit dál. To je ale špatně, ovlivní to důvěru v celou justici

Možné řešení je jinde. Soudnictví by mělo projít rozsáhlou reformou a celkovým přenastavením, které může vyústit rovněž v to, že soudců bude do budoucna potřeba méně než nyní, kdy jich jsou zhruba tři tisíce. Opřít se ale budou moci o rozsáhlejší aparát úředníků a asistentů, tedy lidí s logicky nižšími platy.

Někteří soudní funkcionáři, třeba místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček, opakovaně říkají, že právě s počtem soudců a asistentů se pojí možné výrazné úspory. Pokud to tedy politici myslí s šetřením vážně, měly by k financování justice přistoupit jinak. Problém ale je, že to bude znamenat hodně práce, výsledky se nedostaví hned, a tak to teď nepůjde prodat voličům.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz