Jan Januš: Žijeme v demokracii, potvrzují nám soudci a rozptylují pochybnosti

Začátkem měsíce totiž proběhlo v Přerově takzvané výroční shromáždění delegátů neboli sněm Soudcovské unie. Ta následně, ústy své prezidentky a soudkyně Městského soudu v Praze Daniely Zemanové, vyslala veřejnosti signál, na který jsme všichni čekali.

Čtěte také

Prezidentka Soudcovské unie: Jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu je test demokracie

Potvrdila, že žijeme v demokracii a že se na soudce můžeme spolehnout. Od tak konzervativní profese, která si ze své podstaty musí nutně dávat pozor na jazyk, to není zrovna málo.

Rozeberme si to ale postupně. Soudcovská unie je relevantním sdružením soudců, nejde však o profesní komoru v pravém slova smyslu, protože členství v ní je zcela dobrovolné. Záleží tak na úvaze toho kterého soudce, zda se k ní přidá, či nikoliv. Mezi členy Soudcovské unie najdeme podle statistik asi třetinu ze všech zhruba třech tisíc českých soudců.

Unie je tak tím hlavním reprezentantem justičního stavu, podobně jako předsedové Ústavního a nejvyšších soudů. A to zejména v okamžiku, kdy v České republice dlouhodobě neexistuje takzvaná Nejvyšší rada soudnictví, která by právě třetí moc ve státě zastřešovala. Ostatně, právě zmínění aktéři na to dlouhodobě takto upozorňují.

Soudci a 30 let svobody

Čtěte také

Soudci nemohou být lepší než celá společnost, říká Vojtěch Cepl

Pokud jde o přerovský sněm, pozornost budily zejména na něm probíhající diskuse o justiční etice. Citujme ze slov Daniely Zemanové, která k související a chystané příloze soudcovského kodexu uvedla v zářijovém vydání časopisu Soudce.

Zemanová napsala: „Úlohou je popsat různé situace a upozornit soudce na to, že se v nich může skrývat etický problém, přestože to na první pohled není zřejmé. Výběr řešení zůstává na každém soudci, může ho však učinit se znalostí některých rizik. Záměr vypracovat takovouto přílohu předcházel různým událostem tohoto roku, které se v mnohém dotýkaly etických dilemat soudců. Ty nebyly motivem vzniku přílohy, ale potvrdily aktuálnost našich úvah a důležitost diskusí o etických otázkách.“

Navažme nyní na slova Daniely Zemanové. Etika soudců a pravidla jejich chování a jednání jsou v současnosti, kdy se do veřejného prostoru vkrádají pochyby o trvání právního státu a o nezávislém fungování orgánů činných v trestním řízení, skutečně klíčovými tématy. Připomeňme jen údajné snahy Hradu o působení na justici.

Čtěte také

Přibývá sofistikované trestné činnosti, vysvětluje viceprezident Soudcovské unie, proč se prodlužuje délka trestního řízení

Soudcovská unie by tak měla být v takovéto situaci co nejotevřenější, zapomenout na diplomacii a dát vědět, co k soudcovské profesi nepatří a co nemůže a hlavně nechce u kolegů tolerovat. Měla by ale také dát jasně najevo, že některé excesy, jimiž jsme u soudců svědky, jsou skutečně jen excesy a v žádném případě nejde o problémy justičního stavu jako celku.

Po sněmu Soudcovské unie takovéto sdělení naplno nezaznělo. Následně ale Daniela Zemanová vystoupila na konferenci věnované 30 letům svobodných právnických profesí, kde informovala, že se s kolegy shodli na tom, že soudce má být loajální ke státu, pokud jej považuje za demokratický. A to si prý ona o České republice i přes výhrady myslí. Dodala pak, že pochybnosti veřejnosti mají právě soudci možnost rozptýlit. Je dobře, že s tím teď začali a že vůbec takováto témata otevírají.

Soudcovská unie by ale měla jít ještě dál a vyslat zcela jasnou zprávu: S právním státem je to v České republice stále ještě v pořádku. K oslavám 17. listopadu by se to hodilo.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz