Lukáš Jelínek: Vyhýbat se voličům nebo před nimi mlžit? To je ukázka politické neprofesionality

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Proč Babiš už nemává svou červenou kšiltovkou?

Ze všeho nejdřív nás ošplouchla špína házená jedním táborem na druhý. Pevná voličská jádra má utvrdit v tom, proč si o oponenty neopřít ani kolo.

Komu ale nestačí číst či poslouchat, že Petr Fiala (ODS) je nejhorší premiér na světě, nebo že Andrej Babiš (ANO) slouží Putinovi, musí si počkat na sliby jednotlivých stran. Ty je ještě vesměs drží pod pokličkou.

Na co sází Spolu, nebo ANO?

U vládní koalice se to dá chápat. Sotva vymyslí něco lepšího, než že dokončí a rozvine, co v tomto volebním období začala. Častěji se stejně bude muset kát za nesplněné závazky z minula.

Pro trojlístek Spolu se proto jako nejvhodnější ukázalo akcentovat pevný směr zahraniční a bezpečnostní politiky a k tomu přihazovat dílčí špeky, jako je rozvoj dálnic či vysokorychlostních železnic.

Čtěte také

Martin Fendrych: Je Fiala „nejhorší premiér na světě“, jak tvrdí ANO?

Své stoupence však napíná i volebním modelům kralující hnutí ANO. Média si nedávno všimla, že jeho lídr Andrej Babiš není ani na setkáních s občany v Moravskoslezském kraji, kde se tentokrát chystá kandidovat, konkrétní.

Dlouze hovoří o tom, co je špatně, když má ale odhalit vlastní plány, cuká se, poněvadž by je prý opsala konkurence. Víme aspoň, že ANO se chystá oživit elektronickou evidenci tržeb nebo revidovat penzijní reformu.

Pečlivěji se letos zaměří i na mladé, proto Babiš volá po nových univerzitních fakultách v krajích či po intenzivnější mezinárodní výměně studentů. Stínový premiér Karel Havlíček zase líčí obrysy hospodářské strategie - a z reakcí podnikatelů a ekonomů můžeme vytušit, že mu přinejmenším pozorně naslouchají.

Navrch mají emoce

Přesto je to ale pořád málo. Doba zjevně propracovaným, hodnotově ukotveným a vyargumentovaným programům nepřeje. Ubývají už i kdysi populární letáčková desatera. Navrch mají emoce, zejména ty, které vedou k nasazování psích hlav protivníkům.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Motoristé v boji o Sněmovnu nenechávají nic náhodě

Musíme tak být vděčni za každou příležitost potkat se s politiky tváří v tvář. S těmi vládními to je těžší: Zatím vyhledávají spíš oficiální akce, kde se dají pronášet vzletné projevy. Jsou i výjimky.

Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka například obráží regiony s občanskodemokratickým ministrem dopravy Martinem Kupkou, šéf resortu spravedlnosti Pavel Blažek z ODS se zase chystá do hospod.

Většinový přístup ve Spolu ale shrnul předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda, když deníku Právo řekl: „Nebudeme přece bláznit už od ledna. Upřímně řečeno, rozhodne se hlavně v září.“

Mají ještě čas? 

Pan Benda patří k ostříleným matadorům, možná z toho plyne jeho klid. Jenže pokud bude mít koalice Spolu pořád na všechno dost času, zejména na dotažení náskoku hnutí ANO v preferencích, může také na podzim zjistit, že trvale nespokojení občané jí nevěří ani nos mezi očima a někdejší voliči se zpátky nevracejí.

Všeho by mělo být s mírou. Nedá se donekonečna spoléhat na kabinetní politiku ani na zneužívání parlamentní tribuny k předvolebním účelům.

Lukáš Jelínek|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Plakáty jsou příliš stručné, masírování na sociálních sítích zase nemá daleko k vymývání mozků. Nejcennější dál zůstává osobní kontakt kandidátů s voliči. Politici by měli pochopit, že jsou našimi reprezentanty, a tudíž by se nám měli zpovídat – hájit své dosavadní kroky a nastiňovat ty příští.

Mluvit k lidem v hádankách nebo se jim rovnou vyhýbat je nejlepší cesta k znedůvěryhodnění parlamentní demokracie jako takové.

Autor je politický analytik