Jan Januš: Nejvyšším soudcem je Angyalossy, nevíme ale proč. Bude nás muset přesvědčit, že na to má

U Nejvyššího soudu působil v posledních třech letech jako soudce, dříve pracoval u Vrchního soudu v Olomouci, kde z pozice tiskového mluvčího také komunikoval s médii.

Čtěte také

David Klimeš: Nová figura na soudní šachovnici Miloše Zemana

Širší veřejnosti ale jeho jméno v současnosti prakticky nic neříká a krátce po jeho jmenování toho o něm do médií nedokázaly více říct třeba ani ministryně spravedlnosti Marie Benešová, prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva profesorka Helena Válková.

Sám Angyalossy se na krátkém brífinku tak trochu přel s novináři, nakolik je známý – oni říkali, že moc ne, on s tím nesouhlasil. Vyvrcholilo to tím, že musel vysvětlovat, jak se vyslovuje jeho maďarsky znějící příjmení. Tedy situace pro předsedu Nejvyššího soudu dosti nedůstojná.

Prezident Miloš Zeman, který ho do funkce jmenoval, ke svému výběru příliš neprozradil. „Vybíral jsem mezi čtyřmi kandidáty. S každým z nich jsem se osobně sešel, u každého z nich jsem si prostudoval jeho životopis a rozhodl jsem se, jak jsem se rozhodl.“ A ani Angyalossy prý neví, proč si vybral právě jeho.

Nikdo od něj moc nečeká

Přitom tu byli daleko jasnější kandidáti, v první řadě místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, za kterým stáli už zmínění Marie Benešová i Pavel Šámal, a také místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Čtěte také

Jan Januš: Přesuny Šámala a Dörfla rozhýbou celou justici. Nové funkcionáře musíme kontrolovat

Toho Zeman nejenže nevybral, ale dokonce i ponížil, když ho ani nepozval na jmenovací ceremoniál. Právě Fiala přitom Nejvyšší soud provedl koronavirovou krizí a slouží k Angyalossyho cti, že mu alespoň on veřejně poděkoval.

Slušný prezident by nám měl říct, proč Fremra ani Fialu, kteří svůj zájem o funkci předsedy Nejvyššího soudu dříve nevyloučili, nepovýšil a proč se rozhodl právě pro Angyalossyho, který nemá s vyšší justiční funkcí žádné zkušenosti a není nikjak výrazný, ani pokud jde o publikační činnost nebo veřejná vystoupení.

Kvitujme ale, že nový předseda Nejvyššího soudu mluví o apolitické justici a veřejně deklaruje, že nedovolí, aby do ní jakkoliv zasahovala politika. Důležité je rovněž jeho ujištění, že se nabídka na vysoký justiční post nepojila s žádnou podmínkou. Stejně tak je podstatné, že chce navazovat na dřívější činnost Pavla Šámala. Právě za něj totiž Nejvyšší soud postupně zrychloval a modernizoval svou činnost a také byl poměrně otevřený. To všechno by mu mělo zůstat. 

Čtěte také

Petr Hartman: Blíží se přestup soudce Šámala, z Nejvyššího soudu míří k soudu ústavnímu

Když tedy Angyalossy mluví o snižování počtu nedodělků jako o jednom ze svých hlavních záměrů, není na tom nic překvapivého a prezident Zeman na to apeluje zcela zbytečně. O to se minimálně v posledních letech snaží snad všichni soudní funkcionáři.

Zajímavější je, že Angyalossy už anoncoval vydání stanoviska Nejvyššího soudu k žalobám na náhradu škody související s koronavirovou pandemií. Právě takováto témata totiž bude v příštích letech Nejvyšší soud zcela nově řešit a jeho pohled bude zásadní. Je důležité, že si to jeho nový předseda, i když je sám trestním soudcem, uvědomuje. 

Angyalossy je nyní, už kvůli přístupu prezidenta, oslaben. Nikdo od něj moc nečeká. Může dokázat, že na to má. Ale musí to udělat velice rychle a bez jakýchkoliv pochybení. Jinak ta pachuť, spojená hlavně s tím, jak k celé této věci přistoupil Hrad, už nikdy nezmizí.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz