Jan Januš: Přesuny Šámala a Dörfla rozhýbou celou justici. Nové funkcionáře musíme kontrolovat

Důležité je, že prezident Miloš Zeman přestal blokovat posun předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboše Dörfla. Ve středu 11. prosince jej tak jmenoval do pozice šéfa pražského Vrchního soudu, a to s účinností od 2. ledna.

Čtěte také

Jan Januš: Zeman si dává načas se jmenováním šéfa Vrchního soudu v Praze, udělat to ale musí

Dörflovo příští angažmá jistě přinese Vrchnímu soudu v Praze nové impulsy. V nedávném rozhovoru pro Info.cz totiž Luboš Dörfl mluvil o tom, že Vrchní soud působí nemoderně a do budoucna nechce, aby tomu tak bylo.

Brzy nastupující předseda konkrétně uvedl: „Chtěl bych, aby Vrchní soud pozitivně ovlivňoval vývoj našeho právního systému. Jeho potenciál je velký, soudce je ale třeba odbřemenit od administrativy a vytvořit více prostoru pro to, aby mohli soudit a judikovat, třeba zapojením elektronických prostředků.“

Vrchní soud evidentně čekají velké změny, protože za Dörflem bude stát i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta reagovalo na jeho jmenování po následné schůzce takto: „Jeho záměry ve vztahu k řízení soudu jsou jasné a konkrétní. Domnívám se, že své návrhy umí v praxi prosazovat. Po dnešním jmenování mi představil své vize a nápady a musím říct, že se v mnoha ohledech shodneme. Zejména, že je potřeba urychlit elektronizaci justice.“

Klíčové slovo transparentnost

Dörfl by tak podle všeho mohl mít ideální podmínky na práci. Společnou řeč totiž podle dosavadních náznaků najde i se svým protikandidátem z výběrového řízení a současným místopředsedou pražského Vrchního soudu Janem Sváčkem. Skutečně by mohli vytvořit ideální tandem.

Čtěte také

Petr Hartman: Blíží se přestup soudce Šámala, z Nejvyššího soudu míří k soudu ústavnímu

Ještě důležitější ale bude sledovat souvislosti zamýšleného postupu předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Tady půjde o samý vrchol českého soudnictví a jeho další vedení.

Pokud totiž Šámal projde schvalováním v Senátu a ústavním soudcem se skutečně někdy v prvních měsících roku 2020 stane, což je možné nyní předpokládat, bude nutné jmenovat jeho nástupce do čela Nejvyššího soudu. Pokud by se jím měl stát aktuální místopředseda tohoto soudu Roman Fiala, bude pak nutné najít jeho následovníka v pozici místopředsedy. 

Konečně, vrátíme-li se do Ústí nad Labem, i tam bude probíhat výběrové řízení na nového předsedu. A justiční přesuny roku 2020 tím zdaleka nekončí, vzhledem k vypršení mandátů se bude vyměňovat více justičních funkcionářů.

Čtěte také

Předseda Ústavního soudu Rychetský by Šámala jako nového ústavního soudce bral. „Byl bych rád,“ přiznává

O tom všem musíme mít jako veřejnost průběžné informace. Jednotlivá jména kandidátů na nejvyšší funkce justice musíme prověřovat a poměřovat. Zvláště pro to, že ne ve všech těchto případech funguje jakási dvojitá kontrola, jako u soudců Ústavního soudu, na kterých se musí shodnout prezident se Senátem.

Třeba předsedy krajských soudů jmenuje prezident na návrh ministryně spravedlnosti, která vychází z výsledků proběhlého výběrového řízení. Šéfa Nejvyššího soudu pak prezident vybírá zcela nezávisle, nikdo tento jeho krok neschvaluje.

Klíčovou charakteristikou všech těchto personálií by mělo být slovo transparentnost. Chápu, že personální otázky se mnohdy pojí s důvěrností a dočasnými tajnostmi, v současné společenské atmosféře, vyznačující se i určitou nedůvěrou části veřejnosti v instituce a v jejich představitele, ale nejsou takovéto postupy možné.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz