Petr Šabata: Vláda zatím nepředstavila reálný způsob, jak financovat vyšší obranné výdaje
Je dobře, že vláda Petra Fialy přijala aspoň nějaký závazek zvyšovat výdaje na obranu, protože svět se stává velmi nebezpečným a zodpovědné členství v NATO je bytostným zájmem České republiky. V plánu je zatím přidávat k letošním dvěma procentům HDP ročně 0,2 a dojít tak v roce 2030 ke třem procentům.
Není to cíl nijak ambiciózní. Polsko vydávalo vloni na obranu nejvíc ze zemí NATO – přes čtyři procenta HDP a letos se přiblíží k pěti. Nad třemi procenty byly také Estonsko, Lotyšsko, USA a Řecko.
Čtěte také
Nové požadavky si členské země NATO stanoví v červnu na summitu v Haagu. Je přitom jasné, že hlavní hrozba z východu se zvětšuje. Agresivní Rusko zhatilo první přímá jednání s Ukrajinou po třech letech a v Istanbulu prohlásil poradce Vladimira Putina: Rusko je připraveno válčit třeba věčně.
NATO tedy bude muset na obranu vydávat víc peněz, a to dlouhodobě.
Kde na to ale vezmeme?
V Česku ovšem není dost konkrétně jasné, jak bude řešit zásadní bezpečnostní otázky nová reprezentace po říjnových volbách. A bohužel není jasné ani to, jak míní financovat obranu současná vláda, ačkoliv se to musí promítnout už do rozpočtu na příští rok.
Čtěte také
Tam by mělo být navýšení o 32 miliard oproti letošku a do roku 2030 dohromady přes 450 miliard.
A tady nastává problém. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že to půjde bez zvyšování daní a škrtání jiných výdajů. Tedy že lepší obrana nebude občany bolet. Zázračné řešení vidí ve výdajích na dekarbonizaci, kde se prostě pár set miliard vezme, a přesměruje na obranu.
Tuto teorii už mu vyvrátil ministr životního prostředí Petr Hladík, kolega lidovec z volební koalice Spolu. Jde totiž o peníze z emisních povolenek nebo z evropských fondů, které mají jasný účel využití, a většina už byla přidělena konkrétním projektům. Stanjura žádný přesnější plán nezveřejnil, stále jen mluví o škrtech v dekarbonizaci.
Zadlužování?
Aspoň že koalice změnila rozpočtová pravidla, aby se dodatečné armádní výdaje nezapočítávaly do dluhových omezení. Tedy – vyšší výdaje na obranu se budou moci snadněji financovat na dluh.
Čtěte také
A naštěstí už běží také debata ekonomů. „Buď snížíme jiné výdaje, nebo zvýšíme příjmy, nebo se budeme více zadlužovat. Z těchto tří možností, pokud jde o rychlost, můžeme zvýšit jenom zadlužení,“ upozornil člen NERV Petr Jánský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Rychlý start důležitý je, protože vyšší výdaje se do schopností armád promítnou až za několika let.
Analýza institutu IDEA ovšem upozorňuje, že dlouhodobé financování vyšších zbrojních výdajů na dluh je tou nejdražší variantou, ekonomicky je pro stát a občany nejlacinější zvýšit daně. Několikery, nijak drasticky, ale co nejrychleji a stabilně.
Tak řeší stejný problém například Švédsko a Japonsko, naopak Německo má v plánu razantní zvýšení obranných výdajů financovat dluhem, stejně tak Poláci.
Tato debata je regulérní a vedle čistě ekonomických argumentů do ní patří i pohledy politické. Místo v ní ale nemají triky, jaké použila vláda v minulých letech a sklidila za ně kritiku nezávislé Národní rozpočtové rady.
Finance na příští rok by měl tedy sestavovat ministr Stanjura, nikoli Zbyněk Stanjura, hlavní manažer volební kampaně koalice Spolu.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
