Jan Fingerland: Pro íránský režim může být koronavirus smrtelný

Čtěte také

V čele protestů v Íránu stojí vzdělaná městská elita

Nejen do paměti Íránců vstoupí záběry na náměstka ministra zdravotnictví, jak na tiskové konferenci hovoří o zbytečných obavách z koronaviru. Přitom se potí, utírá si obličej a krátce poté oznámí, že i on už je nemocný. Ještě stačil zažertovat, že virus je velmi demokratický a nevybírá si mezi lidmi podle postavení.

Ve skutečnosti nebyl jediným z íránských představitelů, kteří nebezpečí nákazy bagatelizovali. Byl mezi nimi i nejvyšší duchovní vůdce Chámeneí, který prohlásil, že nákaza zase odejde, a také prezident Rúhání, podle kterého se přehnaný strach snaží vyvolat nepřátelé ze zahraničí. Jenže pak onemocněly desítky poslanců, Rúháního viceprezidentka, a poradce vůdce Chámeneího na chorobu dokonce zemřel.

Hlavně nenápadně

V některých případech se režim aktivně pokoušel zabránit šíření informací. Objevily se zprávy o nátlaku na zdravotníky, aby tajili skutečný počet úmrtí na koronavirus. Muž, který v nemocnici v Kómu natočil desítky mrtvých těl v plastových pytlích, jak leží rozprostřené na zemi, byl vypátrán a zatčen. Jiný člověk zaznamenal na mobil kopání masových hrobů.

Čtěte také

The Times: Po Íránu a Solejmáním může být na řadě KLDR a Kim Čong-un

Navzdory ujišťování shora se lidé začali bát, na jiném amatérském záběru je zachyceno, jak účastníci pohřebního průvodu chtějí zabránit příchodu duchovních z oblasti, kde infekce propukla nejsilněji. Ještě nedávno se v Íránu konaly parlamentní volby, během kterých nebyla přijata žádná opatření proti šíření choroby. Preventivně bylo poté dočasně propuštěno přes 50 tisíc vězňů, aby se vzájemně nenakazili. Jenže nikdo jim předtím, než se rozptýlili po zemi, neudělal testy a teoreticky toto opatření mohlo mít opačný efekt.

Teprve devět dní po prvním úmrtí začaly úřady zakazovat shromáždění, včetně modlitebních. Právě náboženské centrum v Kómu je pravděpodobně jedním z epicenter nákazy, protože poutníci se tam nejen objímají a líbají navzájem, jak je běžné i v každodenním kontaktu, ale také se rukama a rty, někdy i jazykem, dotýkají posvátné hrobky Fátimy Masúme.

Důvod k obavám

Čtěte také

Filip Nerad: EU marně bojuje o záchranu dohody s Íránem i o mezinárodní vliv

S Kómem je spojen ještě jeden důvod, proč se nejvíce nemocných nachází právě tam. Írán doplácí na své úzké sepětí s Čínskou lidovou republikou, v zemi je mnoho čínských kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, nejvíce právě v Kómu. Sama íránská vláda dodává, že ke špatné situaci přispívá i západní embargo, vztahující se podle jejího tvrzení i na výrobky a léky, které by prý v tuto chvíli Íránu pomohly.

Írán nadále doplácí na nejasnou politiku, například existuje rozpor mezi doporučeními a nařízeními ministerstva vnitra a zdravotnictví – to druhé je pro mnohem přísnější omezování pohybu a preventivní opatření.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Íránský režim epidemii nemůže nevnímat i jako politické ohrožení. V posledních letech obyvatelé začali opakovaně projevovat nespokojenost s neefektivitou a zkorumpovaností státních struktur. Často se jednalo o obyčejné, „nepolitické“ věci, které ale usvědčovaly režim z neschopnosti nebo prolhanosti, například po nedávném sestřelení civilního letadla.

Pro teokracii, která tvrdí, že vládne jménem Boha, ale nestará se přitom o vlastní lidi, je koronavirus důvod k obavám. Mohla by totiž na něj zemřít.

Autor je komentátor Českého rozhlasu