Jan Fingerland: Přesune se Gaza do Egypta?
Počátkem týdne do médií pronikly informace o tom, že by si Izraelci přáli vytěsnit obyvatele Gazy do Egypta. Podobné konspiračně znějící teorie už nějakou dobu obíhají v arabských médiích. Je to trochu jako v rádiu Jerevan, částečně je to pravda, ale je to vlastně úplně jinak.
Čtěte také
Obyvatelstvo Gazy už nějaké zkušenosti s přesunem má. Mnozí Gazané jsou potomky běženců z roku 1948, a i když se o tom nemluví, z Gazy se dlouhodobě v relativně velkých počtech odchází do jiných, šťastnějších částí světa.
Podnětem k posledním spekulacím je výzva izraelské armády, aby se obyvatelé města Gazy přesunuli na jih a dostali se tak z bojiště. Izraelci nehovořili o překročení hranic Egypta, ale přesto se objevila vlna varování před údajným izraelským plánem na vylidnění celého pásma, tedy vlastně etnickou čistku.
Plány v mlze
Tato tvrzení se – kromě v regionu zakořeněného konspiračního způsobu uvažování – opírají o dva zdroje.
Čtěte také
Jedním je dokument izraelského ministerstva pro tajné služby, který prý spekuluje o možnosti trvale přesunout Gazany na území egyptského Sinaje. Izraelská vláda označila tyto úvahy za naprosto předběžné a nezávazné zkoumání problému. Možná tím hasí uměle vyvolaný problém, anebo hraje svou dezinformační hru.
Druhým zdrojem je materiál jednoho izraelského think tanku, který uvažuje o možnosti přesunout dva miliony Gazanů do dvou egyptských měst u Káhiry. Tamní byty mohou prý pojmout až šest milionů lidí, jenže jsou prázdné, protože si je egyptští kupci nemohou dovolit.
Potíž je, že zmíněný think tank je zcela marginální instituce, a dokonce i údajný dokument ministerstva pro tajné služby skoro určitě neodráží reálné plány izraelské vlády. I kdyby Netanjahu o takovém řešení snil, je zřejmé, že by neprošlo přes Egypťany, nehledě na jiné problémy, které by to Izraelcům způsobilo.
Čtěte také
Egypt se dlouhodobě a systematicky snaží vyhnout jakémukoli převzetí zodpovědnosti za Gazu, a to do té míry, že v minulých letech Káhira udržovala své hranice s Gazou mnohem těsněji uzavřené než Izraelci. Egypt na tom není ekonomicky dobře a prezident Sísí má navíc před volbami. Musí udržet pocit, že nepreferuje Palestince před potřebami Egypťanů.
Také proto se brání tomu, aby byl tlačen k vytvoření dočasného útočiště pro civilisty na egyptské straně hranice s Gazou. Vzniká tak paradoxní situace, kdy Gazané mluví o strachu z dočasného přemístění, aby nepřišli o domov, a současně se Egypt halasně brání tomu, aby k němu někdo z Gazy přišel, aby nechtěl zůstat natrvalo.
Větší Gaza
Je ovšem pravda, že existovalo hned několik plánů buď na stěhování Gazanů, anebo rozšíření jejich hranic. V 50. letech, ještě za egyptské okupace, zdánlivě trvalé, navrhla OSN přesunout část obyvatel na egyptskou stranu hranice, plán se setkal s nesouhlasem.
Čtěte také
Když v roce 1967 Gazu dobyl Izrael, žilo tam pořád „jen“ 350 tisíc obyvatel, a jeho obyvatelé běžně chodili pracovat do Izraele, žádná bariéra neexistovala. Jenže počet obyvatel stále rostl, což vytvářelo obavy z dalšího vývoje.
Počátkem 90. let americký geograf Saul B. Cohen znovu navrhl rozšíření Gazy o egyptské i izraelské území, s tím, že z Gazy může být nový Singapur. Tento plán byl odsunut stranou mírovými dohodami z Osla, jež místo toho počítaly se vznikem nezávislého palestinského státu v Gaze a na Západním břehu, kde je více prostoru, a tedy možnost přesunu obyvatel mezi těmito dvěma celky.
Kolem roku 2005 navrhl izraelský geograf Jehošuja ben Arje jiný plán na územní rozšíření do Egypta i Izraele a vybudování přístavu a nového města. Jenže krátce poté premiér Ariel Šaron vyklidil všechny izraelské osady a celou Gazu předal Palestinské autonomii. Jenže ta brzy přišla o moc ve prospěch Hamásu, a ten dal přednost před budováním středomořského Singapuru plánu na přetvoření Gazy na svou ozbrojenou základnu, a to zas vedlo k větší izolaci území.
Tragický vývoj posledních týdnů znovu oživuje úvahy o tom, co bude s Gazou po válce, a případném zničení Hamásu. Bude to vyžadovat velkorysost Egypta i Izraele a spolupráci s vlivnými arabskými státy. Tato perspektiva je zatím stejně nepravděpodobná jako zvěsti o izraelských plánech na depopulaci Gazy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
