Jan Fingerland: Bitva v Gaze – co se dá čekat?
Gaza zažila už několik velkých pozemních střetů mezi Hamásem a izraelskou armádou. Tentokrát Izraelci mluví o tom, že vše bude jinak. Jenže s tím nepochybně počítá i Hamás. Dá se vůbec něco předpovědět? Pozemní operace se neustále odkládá, jedním z důvodů je možná i snaha Izraelců nevstoupit Hamásu do pasti.
Američtí specialisté údajně varují své izraelské kolegy, že přeceňují svou schopnost oblast dobýt bez ztrát na obou stranách. I v samotném Izraeli se ozývají hlasy odborníků, kteří před okamžitou velkou invazí varují, a zdůrazňují, že země není v bezprostředním ohrožení.
Městská válka
Izraelská vláda však povolala statisíce rezervistů a nezdá se, že by se myšlenky na pozemní operaci chtěla vzdát. Předchází jí bezprecedentně intenzivní bombardování. Jeho cílem je pravděpodobně s předstihem co nejvíce narušit proslulé podzemní tunely, které pravděpodobně ústí pod civilními budovami.
Čtěte také
Terčem jsou i zásobárny zbraní, munice, bunkry, generátory proudu a podobně. Přesto se objevují názory, že řadu z těchto objektů budou muset Izraelci likvidovat přímo na místě, tedy s větším rizikem.
Specifikem městské války je výrazná výhoda na straně obránce, který se může spolehnout na znalost terénu, předem připravené pasti, nálože a střelecké pozice, případně možnost střílet z vysokých budov, kterých v Gaze jsou (nebo přinejmenším byly) desítky.
Na své straně má též Hamás dobrovolnou nebo nedobrovolnou spolupráci místního obyvatelstva. V minulých bitvách Hamás používal jako štíty vlastní civilní obyvatelstvo, tentokrát může použít i unesené izraelské civilisty.
Čtěte také
V městské válce, zejména úzkých ulicích, je možné jen omezeně použít tanky, tentokrát Izraelci pravděpodobně počítají s nasazením obrněných transportérů Namer, které jsou více chráněné než tanky Merkava. Ty budou přivážet pěchotu na místo, případně specialisty na identifikaci a ničení podzemních chodeb. Hodně bude záležet na tom, kolik toho Izraelci o poměrech v Gaze i pod Gazou spolehlivě vědí. Sebevědomí rozvědky je momentálně spíše otřeseno.
Řada specialistů mluví o tom, že izraelská armáda po svém vstupu rozdělí Gazu na více sektorů, a vojáci budou operovat vždy jen v jedné části, aby mohli lépe soustředit síly. V minulých izraelských střetech s Hamásem se jednalo o velké operace s nasazením velkého počtu zbraní, jako jsou tanky, které ovšem trvaly řádově jen týdny.
Otázka strategie
Čtěte také
Zatím izraelská armáda podnikala jen krátké výpady, je tedy možné, že tentokrát se boje budou více podobat méně známé a méně intenzivní operaci „Letní deště“ z roku 2006, která trvala několik měsíců, ale sestávala z řady menších vpádů, po kterých se jednotky zase stáhly na izraelské území. Pro Izrael v tomto případě hrají krátké vzdálenosti, které potřebují překonávat.
Novinkou bude možná třetí rozměr, tedy větší použití dronů i na straně obránců. Hamás také evidentně sbíral znalosti v oboru městských válek od různých spojeneckých skupin ze Sýrie. Libanonu a Iráku.
Obě strany též nepochybně čerpaly ze zkušenosti z ruské invaze na Ukrajinu, včetně ničení tanků shora pomocí dronů. Izraelské tanky jsou například vybaveny sítěmi proti tomuto typu útoků.
Čtěte také
Podle velitele izraelských obrněných jednotek, plukovníka Hišama Ibrahima, Rusové nedodržovali vlastní doktrínu a nekoordinovali postup tanků s ostatními složkami, od pěchoty přes letectvo až po rozvědku.
Řada specialistů se zmiňuje o odlišnostech a podobnostech s boji s Islámským státem v Mosulu, Rakce a jinde. Boje tehdy zničily kolem 80 procent zástavby, něco podobného možná čeká i severní část Gazy. Američané a jejich spojenci si oproti Izraelcům mohli dovolit mnohaměsíční kampaň bez kritiky světa nebo bouří v muslimském světě.
Útok na Islámský stát byl často veden tak, že útočníci umožňovali bojovníkům ISIS uniknout, což bylo politicky kontroverzní, ale umožňovalo to snazší postup a menší destrukci. To v tomto případě asi nebude možné, leda by vedení Hamásu samo preventivně uniklo tunely do Egypta.
Izraelci vědí, že nemají neomezený čas na čekání, ale ani na provedení operace. Hodně závisí na formulaci cílů – tedy osvobození rukojmí, likvidaci vedení Hamásu, nebo něco většího? To, co bude potom, to už je vlastně jiné téma.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
