Jan Fingerland: Petr Pavel pobývá v oku blízkovýchodního hurikánu

29. květen 2024

Český prezident zamířil do Jordánského království, země, jejíž význam je větší, než by se podle statistických údajů mohlo zdát. Pro Českou republiku, ale i pro celý tamní region.

Čtěte také

Jordánsko je země v řadě ohledů unikátní. Nepatří ani k nestabilním a chudým arabským republikám, ani k bohatým ropným monarchiím. A nejen že nemá ropu, ale ani dostatek vody, obojí musí dovážet.

Plány na využití sluneční energie, případně spekulace o těžbě uranu, zatím nehrají podstatnou roli. Země je tak z velké části dovozcem technologicky náročnějšího zboží, včetně strojů a aut, a to i z České republiky, a vývozcem chemikálií a textilu.

Nebezpečná čtvrť

Jordánsko je ovšem velmi strategicky položeno, což někdy přináší výhody, ale v poslední době hlavně rizika a náklady. Přes dlouhou hranici se Sýrií přešly statisíce tamních uprchlíků, kteří už nemohli dál pokračovat do bohaté Saúdské Arábie a zůstali na jordánském území. Totéž se v menší míře odehrálo i s Iráčany.

Čtěte také

Přes dlouhou a obtížně kontrolovatelnou hranici také pronikají pašeráci drog, zejména captagonu, ale i zbraní. Jordánské území ohrožoval v nedávné minulosti Islámský stát, nedávno se tam odehrál dronový útok na americkou základnu, za nímž prostřednictvím iráckých milicí stál pravděpodobně Írán.

Jordánsko se ocitlo i v palbě v souvislosti s nedávnou íránskou střelbou na Izrael, tamní armáda se podílela na likvidaci raket mířících na Izrael.

Nejaktuálnější je pro jordánské vládce neklid v Gaze. Na jedné straně musí vláda kritizovat Izrael kvůli veřejnému mínění a přeje si co nejrychlejší ukončení války, která tolik znepokojuje jordánskou společnost, z velké části navíc palestinského původu.

Čtěte také

Ale současně se obává vítězství Hamásu, vlastně odnože Muslimského bratrstva. Tedy síly, která má velký vliv i na jordánskou opozici proti monarchii. Nejvíce se obává scénáře, při kterém by se neklid přelil do oblasti palestinského Západního břehu, nebo kdyby na Západním břehu vládl Hamás, protože toto území s Jordánskem, na rozdíl od Gazy, přímo sousedí.

Neoblíbené, ale nutné

Král Abdalláh a s ním spojená mocenská elita, z velké části armádní, vnímá, že spolupráce s Izraelem je nepopulární. Podobně neoblíbená je i jeho kooperace se Spojenými státy a americká vojenská přítomnost v zemi. Ta je ale pro stabilitu režimu důležitá, obě armády i tajné služby úzce spolupracují a navíc je Ammán příjemcem hospodářské a vojenské pomoci od Washingtonu ve výši skoro 1,5 miliardy dolarů ročně.

Čtěte také

Podobně je Jordánsko závislé na míru s Izraelem a na dodávkách vody od sousedů a také na finanční podpoře od ropných monarchií, zejména Saúdské Arábie. Ovšem za cenu omezení volnosti rozhodování v některých otázkách.

Zatím ale nemá jinou volbu, stejně jako král a jeho lidé nevidí alternativu k de facto autokratickému způsobu vládnutí, zvlášť po zkušenostech z „arabských jar“ minulého desetiletí. Jordánská ekonomika nebyla nikdy výkonná, ale značně utrpěla finanční krizí roku 2009, dopady Arabského jara, klimatické změny, covidu a nyní i války v Gaze.

Jan Fingerland

Trápí ji také rozpočtový i obchodní deficit a obrovská nezaměstnanost. Vše se bude dále zhoršovat, protože kvůli válce v Gaze utrpí turismus a poskytování služeb, včetně zdravotní turistiky, které představovaly velkou část HDP a produkovaly pracovní místa.

V Jordánsku pod povrchem dlouho doutná široké protestní hnutí, částečně navázané na islamisty, a král musí vládnout pomocí represí a současně neustálého kličkování mezi desítkami nejrůznějších tlaků a potřeb. Jordánsko je ve srovnání s mnoha okolními státy klidné a stabilní, ale nikdo neví, na jak dlouho. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio