Situace na Blízkém východě se komplikuje, zdůrazňuje analytik Tureček. Do konfliktu vstupují Spojené státy i Jemen

Čtěte také

Netanjahu v kleštích. Z jedné strany utahují šrouby spojenci z krajní pravice, z druhé Američani

„Anthony Blinken jede na Blízký východ především podpořit snahy o ukončení krize s izraelskými rukojmími, ale také jede napjatou situaci, která hrozí další eskalací,“ myslí si bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Kromě války v Gaze dochází k útokům v Rudém moři i Jordánsku.

„Řetězec událostí, které v posledních měsících sledujeme, ukazuje, že se situace komplikuje. Je tak vidět, jak spolu souvisejí věci zdánlivě nesouvisející,“ říká odborník na Blízký východ Břetislav Tureček v pořadu Ranní Plus.

„Podívejme se, jak malá pozornost se věnovala válce v Jemenu. A najednou, za situace, kdy Húsíové s argumentem, že solidarizují s Palestinci, začali útočit na civilní lodě v Rudém moři, sledujeme, že i jemenská válka může pro nás být důležitá,“ dodává.

Čtěte také

iROZHLAS

USA znovu útočily na Húsíje. Terčem byl radar jemenských povstalců, tvrdí americká armáda

Ke zvyšování napětí dochází i ze strany šíitských milicí. „Írán milice podporuje finančně, nicméně je otázka, jestli sám chce, aby podnikaly útoky. Není v jeho zájmu to dál eskalovat, ale spíš na útoky reaguje mírnými vyjádřeními,“ konstatuje Petříček.

Uklidnění a dohodu chtějí i další státy. „Může to být Saúdská Arábie, která se snaží s Húsíji dosáhnout míru. Právě z toho důvodu se může stát korektivem celé situace, protože ani Írán, ani Saúdská Arábie se nechtějí vracet do situace, kdy eskalace hrozila v daleko větším měřítku,“ domnívá se Tureček.

Slábnoucí americký vliv na Izrael

O dohodu a spolupráci se Saudská Arábie s Izraelem pokoušela ještě před vypuknutím války, částečně na úkor zájmu o Palestince. To se po vypuknutí války muselo změnit.

„Muslimský svět se sjednotil, v tuto chvíli Saúdská Arábie prostě nemůže jednat o míru s Izraelem, když celý arabský svět vidí utrpení statisíců Palestinců. Teprve když Izrael vybruslí z války v Gaze, bude možné mluvit o tom, že Saúdská Arábie naváže na normalizaci,“ odhaduje Tureček.

Čtěte také

iROZHLAS

Americká frustrace Netanjahuem pokračuje. Izraelský premiér odmítl návrh vzniku palestinského státu

Takové řešení ovšem zahrnuje otázku vzniku Palestinského státu, se kterou Izrael nesouhlasí a rozchází se názorově s významnými spojenci. Ke dvoustátnímu řešení by se přikláněly Spojené státy, Saudská Arábie, OSN i Evropská unie.

Vliv na izraelskou politiku je ale slabý. „Američanům se nedaří ovlivňovat Izrael tak, jak si představovali. Slyšeli jsme dokonce o útocích, kde se americký prezident Joe Biden nevybíravě vyjádřil na adresu izraelského premiéra Netanjahua,“ podotýká Tureček.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak Gaza hýbe americkou politikou

Evropská vyjednávací pozice je přitom slabá dlouhodobě. „Evropská unie je v případě Blízkého východu rozdělena v pohledu na to, jakou strategii má zaujmout,“ uzavírá Petříček.

„Proto nehraje tak důležitou roli, jakou by mohla hrát, zejména s ohledem na to, kolik finančních prostředků v podobě humanitární pomoci do regionů ze strany EU směřuje.“

Více podrobností o eskalaci situace na Blízkém východě, cestě Antonyho Blinkena a dohodě se Saúdskou Arábií si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus, ptá se Lukáš Matoška.