Jan Fingerland: Pálení koránu, pálení mostů

27. leden 2023

Pálení knih má v Evropě dlouhou historii. Pálení koránu je relativní novinkou, ale v poslední době se tento zvyk šíří. V uplynulých dnech se veřejné znesvěcení posvátné knihy muslimů odehrálo ve dvou zemích.

Čtěte také

Nejdříve dánsko-švédský radikál Rasmus Paludan spálil korán přímo před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu. A krátce na to předseda nizozemské odnože hnutí Pegida Edwin Wagensveld roztrhal jeden výtisk koránu přímo před budovou policie v Haagu, za přítomnosti několika novinářů.

Oba incidenty vyvolaly velmi negativní odezvu v řadě muslimských zemí, u vlád i obyčejných lidí. Dá se říci, že se jedná o akty plné upřímného nedorozumění, protože obě, nebo spíše všechny strany se na věc dívají zcela jinou perspektivou.

Urážka versus svoboda

Pro muslimy je korán více, než je bible pro křesťany. Je to text, který zjevil Bůh proroku Mohamedovi. A je to také posvátný objekt sám o sobě, musí se s ním zacházet se zvláštním respektem. Každý věřící si před čtením například musí rituálně omýt ruce, korán nemůže ležet pod jinými knihami, natož třeba stránkami dolů, nebo dokonce na zemi.

Čtěte také

Roli hraje i jiný typ prožívání čistoty a svatosti v islámu. Právě korán a prorok Mohamed mají zvláštní status, který musí být úzkostlivě dodržován, protože každé znesvěcení je rouháním, urážkou boha, narušením cti a poskvrněním celého společenství. Očištění je podle některých věřící možné dosáhnout jen potrestáním pachatele. Proto je reakce na porušování islámských tabu často tak zanícená a někdy násilná.

V západních společnostech se tamní muslimské menšiny navíc cítí v defenzivě. A o to citlivěji vnímají podobné provokativní činy. Tím spíše, že úřady v zemích, jako je Švédsko nebo Nizozemsko, nikomu v pálení koránu nebrání, a dokonce jim poskytují policejní ochranu. Odvolávají se na tradici svobody slova, která právě v těchto konkrétních společnostech má skutečně dlouhou tradici – a je vlastně „posvátná“ zase v jiném smyslu.

Muslimové namítají, že urážení víry jiných lidí je nenávistným aktem, který ochranu zákonů nepožívá ani na severu Evropy. Odsudky pálení koránu ze strany politiků, jako je třeba švédský premiér Ulf Kristersson, považují za nedostatečné. A v neochotě úřadů vidí dvojí metr nebo projev rasismu.

Symbióza nesmiřitelných

Zejména pro mimoevropské muslimy je obtížné rozlišit mezi státní politikou a činy jednotlivých lidí. Paludan i Wagensveld jsou málo úspěšní politici, kterým jde pravděpodobně především o provokaci a získání pozornosti.

Čtěte také

Využívají ale také skutečnosti, že ve zmíněných zemích se potomci starousedlíků obávají, že pod vlivem konzervativních muslimů z řad přistěhovalců se bude volnost vyjadřování omezovat. V případě Švédska se věc navíc odehrává v kontextu sporu s Tureckem kvůli jeho blokování švédského vstupu do NATO.

Pálení koránu je přitom relativně nová věc, objevilo se poprvé až v novém tisíciletí, většinou u lidí na okraji, například kontroverzního floridského pastora Terry Jonese, který průkopnicky pálil korán v roce 2010 s odkazem na výročí 11. září. V islámu vidí dokonalé ztělesnění zla – vlastně jako zrcadlový obraz sebe sama. Paliči koránů a muslimští radikálové vlastně žijí v jakési symbióze.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

V souvislosti s pálením koránu se někdy cituje prorocký výrok Heinricha Heina, který sto let před nástupem Hitlera napsal, že tam, kde se pálí knihy, se nakonec budou pálit i lidé. Heine byl ještě větší prorok, než se obvykle soudí, protože tato slova vložil ve své hře do úst evropskému muslimovi, který se setkává s fanatismem.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.