Represe vůči ženám Tálibán odůvodňuje tím, že brání „normální svět“, popisuje novinářka Rahimi
Organizace spojených národů a některé humanitární společnosti pozastavují své programy v Afghánistánu. Důvodem je nejnovější série zákazů, kterými vládní islamistické hnutí Tálibán dále omezilo práva žen. Ty nyní nesmějí pracovat ani pro humanitární organizace a nesmějí ani studovat. „Možná je to tím, že kvůli válce na Ukrajině nebo dění v Íránu není pozornost upřena na Afghánistán a oni toho zneužívají,“ soudí novinářka Fatima Rahimi.
Tálibán prý od loňského srpna, kdy se vrátil k moci, postupně přitvrzuje a zkouší hranice, kam až může zajít, aniž by se společnost vzbouřila. Vláda zákaz univerzitního vzdělávání odůvodňuje tím, že studentky údajně nedodržovaly pravidla pro oblékání, dále že vysokoškolské koleje nefungovaly řádně a dívky do škol nedoprovázel muž.
Čtěte také
„Pravidla pro zahalování přitom každý vykládá jinak, a to i v rámci Tálibánu. V praxi to znamená černý hábit od hlavy k nohám, obličej zakrytý tak, že jsou vidět jen oči, a nejlépe i rukavice,“ popisuje Rahimi.
Afghánské ženy nyní mají přístup ke vzdělání pouze od první do šesté třídy. „Ještě minulý týden bylo pořád možné navštěvovat různé kurzy čtení Koránu, angličtiny nebo počítačů. Ale ani to už dnes nemůžou,“ popisuje.
Část Tálibánu si ale myslí, že vzdělávání obecně, tedy i mužů, je nějaká západní agenda.
Fatima Rahimi
I mnozí konzervativní teologové přitom zastávají názor, že zákaz vzdělávání žen nemá oporu v islámu. „Část Tálibánu si ale myslí, že vzdělávání obecně, tedy i mužů, je nějaká západní agenda. A jeho cílem je vyčistit Afghánistán od všech zahraničních vlivů. A univerzita je jádro, kde se tvoří společnost,“ dodává novinářka.
Íránský vzor
Kvůli tomu, že ženy nově nemohou pracovat pro humanitární organizace, je nyní ohrožena distribuce pomoci pro miliony afghánských vdov, k nimž muži nemají přístup.
Rahimi se domnívá, že právě to – a nikoli zákaz studovat pro ženy – by se mohlo stát spouštěčem protestů proti vedení Tálibánu, a to i v rámci hnutí.
Slyšela jsem i argument pro zavření univerzit v tom smyslu, že „podívejte se do Íránu, co pak můžou dělat vzdělané ženy“.
Fatima Rahimi
„V Afghánistánu působí také Islámský stát, ke kterému se přidává řada nespokojených členů Tálibánu,“ připomíná. Zároveň ale dodává, že moc vládnoucího hnutí tím není přímo ohrožena.
Tálibánci při potlačování práv žen argumentují tím, že chtějí normální svět. „Jsou to podobná slova, jako se používají tady. Normální svět znamená, že žena má svá práva a muž je ten, kdo působí veřejně. A posledních 20 let, kdy ženy také mohly působit veřejně, to normální svět nebyl. Normální je, že žena je doma, stará se o domácnost a muž nosí peníze,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Tálibán se učí v Íránu. Dělá to, co tam během islámské revoluce v roce 1979 dělali tamní imámové. A dokonce jsem slyšela i argument pro zavření univerzit v tom smyslu, že ‚podívejte se do Íránu, co pak můžou dělat vzdělané ženy‘,“ přibližuje.
Rahimi přesto věří, že ve větších městech existují zárodky občanské společnosti. Celkově ovšem afghánská společnost není zvyklá demonstrovat. „V Kábulu od srpna demonstrují ženy. Není jich moc, jen stovky, ale demonstrují, přestože jsou pak zavřeny nebo mizí a nikdy neví, kde jsou. Některé aktivistky zmizely a už půl roku o nich nikdo neví,“ uzavírá.
Jak se lidé dostávají z Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Írán je jedna velká Potěmkinova vesnice. Nespokojenost se už přelévá i do ulic, popisuje Engelová
Vedle hesla „ženy, život, svoboda“ už na demonstracích zaznívají i volání po smrti nejvyššího duchovního vůdce země ajatolláha Alího Chameneího.
-
Tahle země není pro ženy. Tálibán je vytlačuje z afghánské společnosti, soudí Petra Procházková
Tálibán v Afghánistánu slíbil dodržování práv žen. Jaká je ale skutečnost? Podle novinářky Petry Procházkové z Deniku N omezují život Afghánek stále přísnější pravidla.
-
Jan Fingerland: Jak se domluví dvě islamistické utopie, Írán a Afghánistán?
Lidé si sousedy trochu vybrat mohou. Státy nikoli. Írán má za souseda Afghánistán, s nímž sdílí 900 kilometrů hranic, a teď se rozhodl, že je čas zařídit se pragmaticky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.