Jan Fingerland: Jak se domluví dvě islamistické utopie, Írán a Afghánistán?
Lidé si sousedy trochu vybrat mohou. Státy nikoli. Írán má za souseda Afghánistán, s nímž sdílí 900 kilometrů hranic, a teď se rozhodl, že je čas zařídit se pragmaticky. Papírově vzato jsou Tálibán a současný íránský režim vzájemným opakem, protože Írán se tváří moderně a cítí se být dědicem sofistikované kultury, kdežto Tálibán je okázale jednoduchý.
Čtěte také
Především je Tálibán sunnitské fundamentalistické hnutí, které navíc v minulosti pronásledovalo šíitské Hazáry v Afghánistánu, kdežto íránský režim je šíitský a považuje se za ochránce ostatních šíitů. Teherán byl dokonce před 20 lety ochoten nepřímo podpořit americkou invazi do Afghánistánu, například poskytováním informací.
V Teheránu si nepřáli mít v sousedství sunnitské fundamentalisty. Tálibán navíc podporovala Saúdská Arábie, hlavní rival Íránu, a další sunnitské země v oblasti, jako je Pákistán. Za posledních dvacet let se ale íránské uvažování změnilo.
Změna situace
Íránská vláda pozorovala, že Američané ztráceli vůli v Afghánistánu zůstat, a vzrostla proto motivace se s Tálibánem nějak domluvit. Írán proto s afghánským hnutím začal systematicky pěstovat vztahy. Navíc vnímali, že i Tálibán se proměnil, je pragmatičtější, a má nakročeno k tomu, aby v Afghánistánu vládl dlouho.
Čtěte také
Režim v Íránu je dlouhodobě schopen jednat velmi pragmaticky. Sice kdysi podpořil Ameriku proti Tálibánu, pak ale zase poskytoval pomoc otevřeně protišíitské Al-Káidě. Se sunnitským palestinským Hamásem íránští odbornici formulovali cosi jako společnou teologii. Není tedy důvod, proč by se nedohodli i s novým Tálibánem.
Íránská diplomacie také vychází z toho, že Tálibán sice podporovala i Saúdská Arábie, ale ta musí brát ohled i na své vazby s Amerikou. Současně má jak Tálibán, tak i Írán dobré vztahy s Katarem, který také pomáhá Tálibán financovat. A Katar je oponentem Saúdů. Írán v této komplikované hře dokázal najít skulinu pro sebe.
I Tálibán se proměnil, a jeden z jeho nových guvernérů je šíitský Hazára, což je jistě i signál vyslaný k Íránu, stejně jako domácímu šíitskému obyvatelstvu. Ani Tálibán nehodlá na svém území podporovat rozšiřování Islámského státu, který je ještě mnohem otevřeněji protišíitský, než byla Al-Káida.
Státní zájem
Změnily se i jiné věci. V Sýrii proběhla občanská válka, pro kterou Írán naverboval a vycvičil tisíce, ne-li desetitisíce šíitských rekrutů z Afghánistánu a Pákistánu, často také afghánského původu. Tito lidé v Sýrii dohráli svou úlohu, a Írán pro ně bude potřebovat uplatnění – a mohou být jeho silou přímo v Afghánistánu pro zajištění íránských zájmů, ať už pro strážení hranice, nebo obranu šíitských komunit.
Čtěte také
Zajímavé také je, že Ismaíl Kaaní, nový velitel úderných jednotek Revolučních gard, nástupce Kásima Solejmáního, byl v minulosti zodpovědný za budování těchto šíitských afghánských oddílů, a v afghánském prostoru se dobře orientuje – a má i své kontakty v Tálibánu.
Írán má samozřejmě spoustu bezprostředních zájmů, jako je zabránit přílivu uprchlíků přes své hranice, na jeho území už teď žije až 2,5 milionu Afghánců, velká část z nich nelegálně. Také se hrozí přílivu opia do Íránu, kde už teď mají s narkomanií velký problém.
Je tu ještě jedna zajímavá rovina. Tálibán má ambici vybudovat vzorový islámský stát, stejně jak se o to pokouší už od roku 1979 Írán. Jenže pro Tálibán bude Írán možná negativním vzorem, protože íránský režim se v současné době potýká s neschopností zajistit obyvatelům třeba i jen pitnou vodu, a čelí rostoucímu tlaku zdola. Nový Tálibán má asi větší ambice, než jen přežívat u moci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
