Pákistán bude spíš pragmatický, Írán ale může podpořit protitálibánský odpor, uvažuje bezpečnostní analytik Kraus

23. srpen 2021

Na území Afghánistánu už islamistickému hnutí Tálibán vzdoruje jen provincie Pandžšír a tři okresy v sousední provincii Baghlán. Přestože předáci islamistického hnutí, které velmi rychle ovládlo prakticky celou zemi, slibují smířlivý postoj k představitelům bývalého režimu, je otázkou, co skutečně nastane, až Tálibán konsoliduje svou moc, upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Čtěte také

„Bude hodně záležet na tom, jak se bude Tálibán chovat k afghánské vládě,“ říká analytik v Tématu dne Plusu. Od toho se může odvíjet přístup významného souseda, kterým je Írán.

„Pokud bude Tálibán i nadále tak pragmatický, jak zatím chce vypadat, jsou šance i na pragmatické působení Íránu. Ale pokud se stane to, čeho se všichni obávají – až Tálibán konsoliduje svou moc, rozprostře opět po celé zemi tu ohromnou vlnu teroru jako v druhé polovině 90. let, tak to je něco, co bude Írán těžko skousávat,“ dodává.

Kraus připomíná, že Írán je hlavním představitelem šíitské skupiny muslimů, takže logicky nemůže mít příliš vřelé vztahy s tálibánským vedením, které se historicky ukázalo jako sunnitsky extremistické.

Pro sunnitské islámské skupiny může být vítězství Tálibánu povzbuzením.
Oldřich Bureš

Íránci byli v zahraniční politice podle analytika vždy spíš věcní, taky ale v minulosti prokázali schopnost podporovat protitálibánský odpor, a to prostřednictvím Severní aliance. A i dnes mají s ozbrojenými silami Pandžšíru silné kontakty.

Čtěte také

Írán se tedy může vydat cestou podpory místních milicí, což by zřejmě podpořily i Spojené státy americké, uvažuje Kraus.

Jedním dechem dodává, že tato alternativa se nyní zdá být nereálná, protože velitel odporu a posledních vládních afghánských ozbrojených sil, který se ukryl v nedobytném Pandžšíru, Ahmad Masúd zatím tahá za výrazně kratší konec provazu.

Pákistán má naproti tomu k rychlému vybudování vzájemných vazeb s vládou Tálibánu lepší výchozí pozici. Zejména proto, že se obě země hlásí k sunnitskému pojetí víry.

A právě pro sunnitské islámské skupiny může být vítězství Tálibánu v Afghánistánu, a porážka mnohaletých snah USA o stabilizaci tamních pořádků, povzbuzením, myslí si zakladatel a vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.

Tálibán není jen jeden

Ten také předpokládá, že Tálibán se nyní bude snažit vybudovat funkční vládu. Upozorňuje ale, že o to se snažilo i mnoho předchůdců: „A bohužel se to stovky let nikomu nepodařilo.

Hosty byli:
Kateřina Havlíková
, redaktorka, Český rozhlas
Josef Kraus, bezpečnostní analytik, Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
Oldřich Bureš, zakladatel a vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity
Martin Rozumek, Zelení, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Pokud jde o optimistické vyhlídky pro občanskou společnost, je potřeba odlišovat jaká vyjádření jsou směřována komu a kdo je říká, varuje Bureš.

„Tálibán není jednotný celek. To, co říká oficiální vedení, se nemusí úplně ztotožňovat s tím, co dělají jednotliví místní velitelé a místní bojovníci,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Speciál. Ptali se Martina Mašková a Jan Burda.

Spustit audio

Související