Írán je jedna velká Potěmkinova vesnice. Nespokojenost se už přelévá i do ulic, popisuje novinářka Engelová
Íránský režim čelí nejrozsáhlejším protestům za poslední roky. Odstartovala je smrt Mahsy Amíníové, která za stále nevyjasněných okolností zemřela po zatčení mravnostní policií kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy. Podle novinářky Terezy Engelové vynucování nošení hidžábu je pro režim symbolem moci a dokladem, že lidem může vnutit svou vůli.
„Je to mocenský nástroj, který používají primárně k šikaně žen, ale vlastně i celé společnosti. Na prvopočátku kvůli její smrti demonstrovaly především ženy, dnes v podstatě celá společnost. Také hesla už nejsou jen o tom, že se chtějí zbavit hidžábu, ale jsou především o svobodě,“ popisuje.
Čtěte také
Mravnostní policie byla založena v roce 2004, přičemž muže v černých turbanech postupem času nahradili policisté v uniformách, kteří ve vymáhání pravidel značně přitvrdili. „Je to umělá zaměstnanost pro řadu lidí, kteří se živí šikanováním těch ostatních. Musí vykazovat počty lidí, které denně osloví a napomenou,“ dodává novinářka, která sama zažila napomenutí kvůli odhaleným prstům v sandálech.
Íránská společnost je prý, pokud jde o zahalování, rozdělená, pro některé vrstvy společnosti má hidžáb pevné opodstatnění, pro zejména vzdělanější Íránce ale není ani z hlediska víry podstatný.
Jak vidíme, protesty proti zahalování už přešly i do ulic, a to nejen během těch současných demonstrací.
Tereza Engelová
„V porovnání s okolními zeměmi jsou íránské ženy vzdělané, školství obecně funguje dobře. Íránská společnost je velmi hrdá, je zde pocit výjimečnosti, že nejsou Arabové. Když tam jezdíte jako turista, tak máte pocit, že ti lidé jsou – možná to bude znít divně – evropštější,“ zamýšlí se.
Potěmkinova vesnice
Otázka zahalování a nošení hidžábu je častým leitmotivem demonstrací, značná část společnosti je ale také frustrovaná kvůli špatné ekonomické situaci, sílícímu suchu a nedostatku vody, kvůli čemuž se zejména chudší vrstvy stěhují do měst, kde ale obtížně hledají práci vzhledem k vysoké nezaměstnanosti.
Lidé závislí na režimu, členové revolučních gard nebo mravnostní policie při tom režimu budou stát.
Tereza Engelová
Režim se snaží problémy popírat a je stále brutálnější, což se projevuje i zvyšujícími se počty poprav a zatýkáním politických vězňů. „Je to velká Potěmkinova vesnice, lidé už nevěří téměř ničemu, co tvrdí státní televize,“ vysvětluje s tím, že lidé sice na veřejnosti přísná pravidla dodržují, ale doma na režim nadávají.
Čtěte také
„Za zdmi domova se s vámi baví poměrně otevřeně. Ale jak vidíme, protesty proti zahalování už přešly i do ulic, a to nejen během těch současných demonstrací. Tohle je už například něco, co by s vámi svobodomyslnější Íránky probírali i veřejně,“ soudí novinářka.
Vedle hesla „ženy, život, svoboda“ už na demonstracích zaznívají i volání po smrti nejvyššího duchovního vůdce země ajatolláha Alího Chameneího.
„To je člověk, kterému už věří málokdo. Samozřejmě lidé závislí na režimu, členové revolučních gard nebo mravnostní policie při tom režimu budou stát. To je podobné jako u nás v dobách komunismu, jsou to lidé, které ten aparát živí. Ale většinová společnost volá po změně,“ uzavírá Engelová.
Jak íránský režim zasahuje proti demonstrantům? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Mahsa Aminiová není první obětí íránské mravnostní politiky. K podobným zločinům dochází od 80. let
Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé zemřely po zatčení.
-
Vladimir Putin navrhuje nový světový řád
Po šesti měsících ruské agrese na Ukrajině sestupuje samozvaný dobyvatel Vladimir Putin ze svého vysokého koně jako Petr Veliký v Puškinově básni, aby se vmísil mezi lid.
-
Při íránském ostřelování kurdské oblasti v Iráku zemřelo 13 lidí. Souvisí to s protivládními protesty
Ostřelování oblasti v iráckém Kurdistánu íránskými bezpilotními letouny trvá už několik dní a souvisí zřejmě s protivládními protesty, které vypukly kvůli smrti mladé Íránky kurdského původu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.