Mahsa Aminiová není první obětí íránské mravnostní politiky. K podobným zločinům dochází od 80. let minulého století

25. září 2022

Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let 20. století zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé dokonce zemřely bezprostředně po zatčení. Žádný z těchto případů však nevzbudil takovou pozornost jako vražda Mahsy Aminiové z minulého týdne. Další případy, které v posledních letech otřásly íránskou společností, připomíná zpravodajský web IranWire.

Zahra Bani-Yaghoubová byla 27letá absolventka lékařské univerzity v Teheránu, která se dobrovolně přihlásila k práci ve městě Hamedán na severu země. 12. října 2007 ji v parku i s jejím snoubencem zatkli agenti ústředí pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. O dva dny později úředníci vazební věznice oznámili, že doktorka spáchala sebevraždu oběšením.

Čtěte také

Její rodina ale vyloučila, že by žena byla něčeho takového schopná. Otec lékařky, který údajně pracoval v zařízení Sboru islámských revolučních gard (IRGC), obvinil policii z napadení a vraždy své dcery. Rodina také uvedla, že její bratr s ní telefonicky mluvil pouhých 15 minut před okamžikem, který policie uvedla jako čas smrti. Nic podle něj nenasvědčovalo tomu, že by se chystala spáchat sebevraždu.

Tělo íránské lékařky bylo pohmožděné a v nose i uších měla krev. Právnička rodiny uvedla, že tyč, na které se Zahra údajně měla oběsit, byla mimo její dosah.

O dva dny později byl agent odpovědný za útok na ženu oficiálně pochválen a obdržel „certifikát uznání“.

V roce 2012 otec oběti oznámil, že teheránský soud policisty zprostil obvinění z vraždy jeho dcery. Jen tehdejší šéf mravnostní hlídky a jeden její člen dostali trest odnětí svobody. Soud je ale potrestal za falšování důkazů a nezákonné zatčení, nikoli za vraždu, připomíná IranWire.

Když se v roce 2018 na internetu objevilo video, na kterém mravnostní hlídka bije ženu, vyvolalo to reakce řady představitelů Islámské republiky. Ministr vnitra tehdy nařídil vyšetření incidentu. Velitel teheránské policie se však za své podřízené postavil a vyšetřování bojkotoval.

Během policejní návštěvy agenti nastříkali pepřový sprej do očí jí i jejímu jedenáctiměsíčnímu dítěti.

Šéf tehdejší justice bojkot policejního šéfa podpořil, když prohlásil, že „policie nesmí ustoupit ani o krok, protože jinak by se vše zhroutilo a autorita policie zajišťující bezpečnost národa by byla podkopána“. O dva dny později byl agent odpovědný za útok na ženu oficiálně pochválen a obdržel „certifikát uznání“.

Pepřový sprej za nevhodně nošený šátek

Letos v dubnu byl během střetu s policií čtyřikrát postřelen Reza Moradkhani, bývalý člen íránského národního boxerského týmu a šampion v boxu. Incident začal, když mravnostní hlídka doručila jeho manželce Marii Arefiové předvolání za nevhodně nošený šátek a napomenula ji.

Čtěte také

Maria Arefiová je sama boxerkou, jednou z prvních íránských boxerek po islámské revoluci v roce 1979. Během policejní návštěvy agenti nastříkali pepřový sprej do očí jí i jejímu jedenáctiměsíčnímu dítěti. Po střelbě se Moradkhani podrobil dvanáctihodinové operaci a nyní je částečně ochrnutý.

Manželé uvedli, že po incidentu policista zabavil všem svědkům z okolí mobilní telefony, vymazal fotografie a videa ze střelby a několik mobilů dokonce resetoval, aby z nich vymazal všechna data. Našla se pouze jedna fotografie a krátký klip pořízený po incidentu.

Na její tváři byly patrné oděrky a modřiny. Mluvila velmi tiše.

Oběti později uvedly, že se jim představitelé mravnostní policie včetně vrchního velitele osobně omluvili a přislíbili jim odškodnění. Poté se však manželé dozvěděli, že policie proti nim vznesla obvinění z kladení odporu při zatýkání a z porušování pravidel správného islámského oblékání. Arefiová popřela tvrzení policie, že byla odhalená. Moradkhani a jeho rodina podali stížnost k vojenskému soudu, který ji ale v červu zamítl.

Nucené doznání ve vysílání státní televize

Sepideh Rashnuovou, osmadvacetiletou umělkyni a redaktorku, policie zatkla letos v červnu poté, co ji někdo natočil, jak se v autobuse hádá s jinou ženou kvůli nucenému nošení hidžábu.

O dva týdny později odvysílala státní televize pořad, na kterém se Rashnuová evidentně nedobrovolně doznává ke své chybě. Vlasy měla zakryté tmavě hnědou šálou, seděla přímo před kamerou, ale vyhýbala se pohledu do ní. Na její tváři byly patrné oděrky a modřiny. Mluvila velmi tiše.

Rashnuová byla obviněna z „propagandy proti režimu“ a „podpory korupce a prostituce“.

Video s přiznáním bylo odvysíláno jako součást reportáže známého íránského novináře, který pro vysílání Íránské islámské republiky připravuje propagandistické reportáže ospravedlňující politické zadržování. Rashnuová se na něm tvářila sklesle a její řeč těla naznačovala, že stejně jako ostatní ženy v reportáži byla nucena číst text z připraveného scénáře.

Čtěte také

Několik dní po odvysílání videa s „přiznáním“ oznámila tisková agentura Human Rights Activists News Agency (HRANA), že Rashnuová byla koncem července převezena do teheránské nemocnice kvůli riziku vnitřního krvácení.

20. srpna justiční tisková agentura Mizan oznámila, že Rashnuová byla obviněna z „propagandy proti režimu“ a „podpory korupce a prostituce“. Na kauci 800 milionů íránských rijálů byla koncem měsíce propuštěna na svobodu, kde čeká na soudní proces, uzavírá svůj výčet server IranWire.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Marie Pochobradská. 

autoři: Marie Pochobradská , tpa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.