Afghánistán po roce vlády Tálibánu: Hluboká humanitární krize a ještě hlubší rozdíly
15. srpna loňského roku bojovníci Tálibánu definitivně vstoupili do vládních budov v Kábulu. Prozápadní prezident Ašraf Ghání opustil zemi, provládní armáda bez boje vyklidila pozice a islamistické hnutí převzalo kontrolu nad drtivou většinou Afghánistánu. Vedení Tálibánu vyhlásilo vznik Islámského emirátu Afghánistán s novým politickým zřízením, které už nebude napodobovat západní demokracii.
Hned po ovládnutí Kábulu Tálibánem začaly ze země utíkat tisíce lidí - západní pracovníci, diplomaté, ale i tisíců Afghánců, kteří pro ně a pro minulou vládu pracovali. Obávali se, že pod vládou Tálibánu přijdou o svá práva, práci nebo dokonce život.
Čtěte také
Zdaleka nejpočetnější skupinou obyvatel, která se nástupu Tálibánu obávala a jejíž práva se postupně omezují, jsou ženy.
Během posledního roku se stále víc stahují z veřejného života - někdy dobrovolně, často nuceně. Asi nejviditelnějším projevem je, že od 7. května musejí na veřejnost vycházet jen se zakrytým celým tělem, včetně obličeje.
O proměnách života v Afghánistánu hovoříme s Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity, a o problémech žen s koordinátorkou organizace Člověk v Tísni Jitkou Trachtovou, která v zemi nedávno byla. Dalším hostem Zdeňka Nováka je Afghánka Spožmai Hotak, která prakticky celý dospělý život prožila v Afghánistánu pod prozápadní vládou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
