Afghánistán po roce vlády Tálibánu: Hluboká humanitární krize a ještě hlubší rozdíly

11. září 2022

15. srpna loňského roku bojovníci Tálibánu definitivně vstoupili do vládních budov v Kábulu. Prozápadní prezident Ašraf Ghání opustil zemi, provládní armáda bez boje vyklidila pozice a islamistické hnutí převzalo kontrolu nad drtivou většinou Afghánistánu. Vedení Tálibánu vyhlásilo vznik Islámského emirátu Afghánistán s novým politickým zřízením, které už nebude napodobovat západní demokracii.

Hned po ovládnutí Kábulu Tálibánem začaly ze země utíkat tisíce lidí - západní pracovníci, diplomaté, ale i tisíců Afghánců, kteří pro ně a pro minulou vládu pracovali. Obávali se, že pod vládou Tálibánu přijdou o svá práva, práci nebo dokonce život.

Čtěte také

Zdaleka nejpočetnější skupinou obyvatel, která se nástupu Tálibánu obávala a jejíž práva se postupně omezují, jsou ženy.

Během posledního roku se stále víc stahují z veřejného života - někdy dobrovolně, často nuceně. Asi nejviditelnějším projevem je, že od 7. května musejí na veřejnost vycházet jen se zakrytým celým tělem, včetně obličeje.

O proměnách života v Afghánistánu hovoříme s Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity, a o problémech žen s koordinátorkou organizace Člověk v Tísni Jitkou Trachtovou, která v zemi nedávno byla. Dalším hostem Zdeňka Nováka je Afghánka Spožmai Hotak, která prakticky celý dospělý život prožila v Afghánistánu pod prozápadní vládou.

Spustit audio

Související